VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komunardi opustili zemi. Pak přišlo zklamání

Hodonín - Masarykovo muzeum v Hodoníně uchovává ve svých sbírkách několik fotografií, cestovních pasů, dopisů a dalších dokumentů, jejichž historie se začala odvíjet před osmdesáti pěti lety.

16.11.2010 2
SDÍLEJ:

Členové Slovácké komuny si říkali Komunardi. Foto je z roku 1932.Foto: archiv Masarykova muzea v Hodoníně

Další díly seriálu Na výstavu do muzea naleznete ZDE

Osmého prosince 1925 vyjel v odpoledních hodinách z hodonínského nádraží vlak se 480 pasažéry, členy Slovácké komuny. Jejich cílem se stala Stalingradská gubernie, městečko Frolovo – stanice Arčada v Rusku (v tehdejším Sovětském Svazu). Takzvané výrobní, hospodářské, konsumní a bytové družstvo Slovácká komuna vzniklo v dubnu roku 1925, sídlilo v Hodoníně a jeho úkolem bylo shromáždění dostatečného počtu lidí za účelem vystěhování do Sovětského Svazu, kde bude zřízena družstevní zemědělská kolonie. Družstvo se tak přiřadilo k dalším zemědělsko – výrobním družstvům v Československu dvacátých a třicátých let 20. století, která vyslyšela prostřednictvím III. internacionály žádost tehdejšího vznikajícího Sovětského Svazu o peněžní a materiální pomoc. Vidina lepšího života, vlastnictví půdy a hlavně odhodlání pomoci státu, který měli tito lidé jako svůj vzor, vedla nadšence (převážně komunisty) k tomu, že prodali veškerý svůj majetek a mnohdy se i zadlužili, aby uskutečnili svůj sen. Každý člen totiž musel zaplatit 250 korun jako zápisné a dalších 5000 korun jako členský příspěvek. Za příspěvky družstvo zajistilo cestovní pasy a zakoupilo potřebné stroje a zařízení.

Vlak Slovácké komuny tvořilo devět osobních vozů s kuchyní a osmnáct nákladních vagonů, převážejících například dva traktory s šestiradličnými pluhy, dva nákladní automobily, mlátičky a deset secích strojů. Vlak přejel přes Polsko na sovětskou hranici, kde se všichni přesunuli a stroje naložili do sovětských vagonů – těplušek, které dál jely po širokorozchodných kolejích. Na místo vlak dorazil pravděpodobně 23. listopadu 1925. Komunardi, jak si členové Slovácké komuny říkali, dostali od sovětských úřadů do užívání zabavený, zpustlý velkostatek v místě Soljenyje prudy. Ubytováni byli ze začátku po ruských rodinách, ve vagonech a v opuštěných kozáckých kasárnách. Špatné, nevyhovující ubytování, téměř nulové materiální zabezpečení a odlišné klimatické podmínky (v zimě 1925–26 se pohybovala průměrná teplota mezi osmnácti až dvaceti stupni pod bodem mrazu) vedly ke zklamání a hlubokému rozčarování členů komuny a někteří se i přes problémy s úřady postupně vraceli do Československa. Jiní později z komuny vystoupili a pokoušeli se žít i v jiných částech Sovětského Svazu.

Na jaře roku 1926 získala komuna peněžní půjčku od sovětských úřadů na rozjezd zemědělských prací. Komunardi opravili a zprovoznili mlýn a elektrárnu a přivedli tak poprvé do Frolova elektřinu. Později vznikly kožedělná a obuvnická dílna. Lidé si začali stavět domky a pomalu se přizpůsobovali tamnímu životu. Založili si české školy, ale starší děti posílali již do škol ruských, mládež vstupovala do Komsomolu. Svá jména si mnozí začali „porušťovat“ a mezi své křestní jméno a příjmení vkládali jméno po otci (tzv. otčestvo). Sovětské vládě samozřejmě odváděli členové komuny od začátku pravidelné dávky a také prodej vlastní produkce byl kontrolován sovětskými úřady.

Přestože Slovácká komuna a další zemědělsko – výrobní družstva z mnoha zemí světa výrazně přispěla a pomohla zaostalému sovětskému hospodářství, vláda v čele se Stalinem na ně začala na počátku 30. let pohlížet s velkou nedůvěrou.

Odvlekli je či zatkli

Jako cizinci byli podezíráni z nepřátelství proti sovětskému státu a mnozí z vedoucích představitelů i dalších členů družstev se stali obětmi sílících stalinských represí. Byli zatýkání či odvlečeni neznámo kam a jejich životy často končily v ruských pracovních táborech – gulazích. V roce 1936 bylo zemědělské družstvo Slovácká komuna reorganizováno a přejmenováno na kolchoz Pařížská komuna, s již ruským vedením, a ten byl později přičleněn k sovchozu Lyčakskij.

Za druhé světové války se někteří z vystěhovalců dostali do Československa jako členové Svobodovy či Rudé armády. V dalších letech byl návrat téměř nemožný, až v roce 1958 v rámci výměny občanů s dvojím občanstvím se mohla další část vystěhovalců vrátit do Československa. Přesto na území bývalého Sovětského Svazu zůstalo mnoho Čechů a Slováků a jejich potomci tam žijí dodnes.

HANA SÝKOROVÁ

16.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Desátá výstava Antonína Kučera v hodonínském Regionálním centru - Nostalgická retrospektiva.
14

OBRAZEM: Fotograf Kučera představuje 600 snímků. Ve znamení čísla deset

Deník - Naši prvňáci

Tabla prvňáčků: představíme ZŠ ve Vacenovicích a Mikulčicích

Řídil i přes zákaz, navíc pod vlivem drog. Hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun

Veselí nad Moravou – Pozitivní test na drogy měl šestatřicetiletý muž, kterého policisté kontrolovali za volantem Volkswagenu Polo ve Veselí nad Moravou v noci na sobotu. „Řidič předložil propadlý řidičský průkaz. Následnou lustrací jsme zjistili, že má blokaci řidičáku pro zdravotní důvody a v daný okamžik byl tedy neřidičem,“ informoval v pondělí policejní mluvčí Petr Zámečník.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Na hrázi se potkali rybáři, vodníci i gurmáni. Na výlov zvolili neobvyklý způsob

Blatnička – O tři sta aut více než loni, tedy bez dvou set rovné dva tisíce, zastavilo o víkendu na parkovišti u přehrady Blatnička. Tradiční výlov přilákal přes čtyři tisíce návštěvníků.

Socha prezidenta Masaryka opět "promluvila". Padnu, stálo na háčkované dečce

Brno – Socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Komenského náměstí promluvila. Alespoň prostřednictvím háčkované dečky, která se na ni v pondělí dopoledne objevila. Nesla slovo Padnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT