Další díly seriálu Střípky archeologie naleznete ZDE

U archeologických nálezů dokládajících módní vkus Slovanů z Mikulčic jsme minule naznačili existenci jedné výzdobné varianty oblíbeného gryfího motivu, kdy dva tito netvoři stojí podél centrálního stromu života. Pečlivým sledováním jednotlivých součástek kroje předvelkomoravského období se podařilo mezi několika bronzovými kováními rozlišit právě tento typ dekorace. Nutno podotknout, že tato skutečnost není ještě příliš známa ani odborným pracovníkům věnujícím svůj hlavní zájem hmotné kultuře raného středověku, natož široké veřejnosti. Naši čtenáři tak mají nyní jedinečnou příležitost lépe se seznámit s touto, jako by znovu objevenou, kovovou ozdobou, která sloužila jako důležitý spojovací díl tehdejších opasků.

Lité kování

Jedná se vlastně o prolamované lité kování pavézovitého tvaru s trojúhelníkovitým závěskem naspodu, právě takové kdysi přidržovalo jeden z bočních úzkých řemínků k hlavnímu širokému pásu. Opasky z raného středověku totiž vypadaly jinak, než bychom si dnes většinou mohli představit, podobaly se vlastně řemení používanému už římskými legionáři. Oproti těm současným jsou pro ně typické další malé a dolů visící kožené pásky, které se svým horním hřbetem přímo nabízely k rozšíření plošné výzdoby. K tomu se používala oválná kování, jejichž praktický význam spočíval ve zpevnění řemenů, aby se neopotřebovaly dlouhodobým užíváním. Roztřepení opasku hrozilo zvláště na jeho koncích, tam byla proto umístěna tak zvaná nákončí.

Opasek pokrytý ozdobami plnil důležitou úlohu v životě muže již od starověku, neboť symbolizoval společenskou úroveň nositele a označoval příslušnost k určité skupině obyvatel. Pomocí výzdobných prvků zároveň chránil svého vlastníka před neduhy všeho druhu, pro raný středověk nebylo výjimkou použití obrazů z tradičních náboženství a později i z křesťanství zároveň.

Málo exemplářů

Rekonstruovat přesnou podobu slovanského pásu námi popisovaného období je složité kvůli žárovému způsobu pohřbívání a tudíž malému počtu zachovaných kovových exemplářů a to i ze sídlištního prostředí. Musíme si uvědomit, že kov, hlavně bronz, byl stále ceněné zboží a spoustu kusů ozdob skončilo po ztrátě své prvotní funkce jako surovina pro další umělecko – řemeslné zpracování.

V této souvislosti nejde nevzpomenout jednu z odborných hypotéz, která dokonce počítá s tím, že většina takových mikulčických nálezů byla na hradisko druhotně přinesena z oblasti jejich největšího používání v karpatské kotlině.

Mělo se tak stát zejména po rozpadu avarské říše, uspíšeném výboji slavného franckého vládce Karla Velikého na přelomu osmého a devátého století, kdy odtud měli prchat řemeslníci i se svými majetky až k novým movitým objednatelům na Moravu. Pokud ale dosud oblíbené lité bronzové ozdoby sloužily už jen jako zdroj materiálu, byli by tito tradiční výrobci schopni okamžitě se naučit novým technikám, které vyžadovala další módní vlna ozdob? Navíc, rostoucí nálezy z ostatních lokalit, včetně ojedinělých hrobových celků, kde jsou lité bronzy zastoupeny, byť už v nekompletních opaskových sestavách, doplněných novými druhy ozdob, ukazují, že zdejší mužské pásy měly podobný charakter.

Vraťme se ale raději ke zmíněnému kování, jež bylo většinou v literatuře představováno jen obecně tak, že jeho vnitřní pole se štítovitou obrubou vyplňují zvláštní rostlinné útvary. Jeho podrobnější vyhodnocení si ovšem vyžaduje pozorný pohled, který prozradí, že některé pravidelné znaky celé sestavy silně připomínají dva gryfy otočené zády a hlavou k sobě.

Strom života

Kvůli stavu zachování a malé výzdobné ploše není scéna příliš zřetelná, proto asi nebyla rozpoznána už dříve. Tento námět je dobře znám z celé řady památek, opatřeny jím jsou zvláště medailony na dnech keramických nádob z byzantského území. Tady bývají gryfové ještě od sebe odděleni středovou rostlinnou palmetou, která reprezentuje strom života – jiný symbolický motiv s dávnými kořeny v minulosti. Totéž se týká výzdoby vyvedené v emailu nebo ve stříbře na dalších předmětech, opět lze jmenovat také hedvábné látky, barevné rukopisy, architektonické stavební prvky či další odvětví uměleckého řemesla.

Vážení čtenáři, seriál Střípky archeologie najdete také v tištěné podobě každý pátek v Hodonínském deníku Rovnost.

JAROMÍR ŠMERDA