Přesvědčivé doklady společenské symboliky svědčící o existenci aristokratických vrstev společnosti jsou u nás v archeologických pramenech nacházeny v podstatě minimálně. Ve srovnání s ostatními doklady představují velmi malou, ale o to významnější část, takže nabývají rázu jisté atraktivnosti. Souhrnně lze však říci, že většinu figurálních motivů raně středověkého období můžeme spojit s mocenskou elitou. Vybraní jedinci tak prezentují společenský status a zároveň s ním však v mnoha případech nerozlučně související prvek náboženský. V nálezech předmětů s těmito motivy je tak zahrnut význam světský i duchovní, jimiž je demonstrována výlučnost jejich uživatelů. Určují jejich místo v očích současníků a celkovou roli v životě společnosti. Snaha odlišit se od ostatního řadového obyvatelstva je ostatně pro období raného středověku typická a je tedy jakýmsi spojovacím článkem elitních vrstev různorodých etnik.

Podívejme se ale blíže na společenskou elitu Moravy z hlediska etnicity. Celkem obecně se předpokládá, že se ceněné předměty uměleckého řemesla koncentrují v materiální kultuře vyšších společenských vrstev. Je nápadné, že již v osmém století jsou právě v oblasti tradičně řazené do severní zóny avarské říše na pohřebištích s vysokým počtem hrobů v neobvykle větším množství zastoupeny předměty vyrobené ve stylu nám již dobře známého rumunského pokladu. Je zřejmé, že v době doposud většinou tradičně stále označované jako pozdně avarské období mělo dané teritorium nad středním tokem Dunaje významnou, přímo strategickou pozici. Zvýšený počet hrobových, ale i sídlištních nálezů charakteristických pro střední a vyšší společenské třídy nemůžeme považovat jen za náhodný jev. Otázky na postavení tohoto obyvatelstva v tomto i následujícím období a srovnání archeologických nálezů s historickými prameny jsou velmi složité. Podle některých badatelů dokládají pohřebiště s početnými a bohatě vybavenými jezdeckými hroby postupný nárůst určitých skupin „avarské“ aristokracie v průběhu druhé poloviny osmého století, jejíž příslušníci se koncentrují především v okolí sídel hlavních, případně lokálních knížat. Byl vysloven předpoklad, že sídlo jednoho z nejvýznamnějších oficiálních představitelů avarské říše, zvaného tudun, leželo někde v blízkosti Komárna.

O zvláštním postavení materiální kultury ve vývoji severní periférie oblasti kostrových pohřebišť s litými garniturami existuje rozsáhlá literatura. Důkladným rozborem některých archeologických pramenů hmotné kultury severní oblasti lze předpokládat, že vykazují jisté charakteristické rysy související i ve shodě s názorem zvyšujícího se počtu badatelů zřejmě se Slovany. Důležitou roli hrají na památkách, jak již víme, stylistické prvky a výzdobné motivy v duchu rumunského pokladu, které se objevují i u některých dalších nálezů pozdně avarského a předvelkomoravského období, jejichž nejpočetnější ukázky nacházíme v hrobovém i sídlištním kontextu v severních, ale také v jižních okrajových oblastech avarské říše. Z našeho hlediska je důležité připomenout, že i přímo v Mikulčicích byly nalezeny doklady o předmětech souvisejících s tímto stylem, jde hlavně o menší bronzové pozlacené kování hlavy gryfa nebo další zoomorfní faléry ve tvaru hlavy kance či koně. Na mikulčickém hradisku bylo nalezeno také dlouhé bronzové nákončí s typicky členěnými rostlinnými motivy ve středním prolamovaném výzdobném poli. Tato palmeta se ještě v původním celistvém provedení na puncovaném pozadí objevuje na štítovitém kování s přívěskem. Je velmi pravděpodobné, že právě v Mikulčicích lze podle dosavadního stavu bádání hledat hlavní sídlo nejvyššího představitele moravských Slovanů.

Na základě konstatovaných faktů je nepochybné, že obdobné nálezy představují další důležitý doklad pro sledování společných uměleckých kořenů pozdně avarských a předvelkomoravských předmětů a artefaktů raného velkomoravského období. Můžeme opět připomenout, že technologické a ikonografické analýzy některých z hlediska kvality zpracování poměrně unikátních typů součástek opasků či koňského řemení opakovaně ukazují na jejich velmi pravděpodobný byzantský původ.

Další díly seriálu Střípky archeologie najdete ZDE

JAROMÍR ŠMERDA