Další díly seriálu
Střípky archeologie naleznete ZDE

Máme v těchto případech k dispozici výčet unikátních a mnohdy kuriózních příkladů prozatím hlavně ze sousedních oblastí, jako jsou vzácné číše, zlatá postel, či dokonce živý slon, a tak dále. Je celkem možné, že tito jedinci přicházející s podobnými předměty už nejsou obyčejnými kupci, ale zároveň řemeslníky, neboť spojení obou funkcí je v odborné literatuře často přijímáno.

Z původně příležitostných diplomatických poslání se časem stala zřejmě jakási úřednická funkce, s níž se setkáváme také později ve středověku. Logickou variantou by byla představa, že v rámci kupeckých karavan, přinášejících s sebou vzácná zboží a přicházejících také nezávisle na momentální politické situaci, působí zároveň určité množství řemeslníků. Takový model předpokládali už dříve někteří badatelé pro středoasijskou a černomořskou oblast, neboť obě jsou spojené se známou hedvábnou stezkou, po níž proudilo obrovské množství zboží, ale i idejí.

V poslední době se do popředí zájmu dostává dokonce myšlenka, že jedna z větví hedvábné stezky vedla podél Dunaje až do střední Evropy.

Zmíněnou možnost potvrzují některé další zprávy byzantských autorů ze šestého století, hovořící o přímém působení byzantských řemeslníků, kteří se podíleli na výstavbě paláce a koupelny pro avarského vládce. Přestože tuto konkrétní skutečnost prozatím archeologické prameny bohužel nepotvrdily pak od budoucích terénních výzkumů lze očekávat nové poznatky. A to i v případě dosud poněkud záhadného a bohatstvím oplývajícího hrinku, tedy hlavního města celé oblasti, které bylo dobyto až vojsky nejúspěšnějšího franského vládce Karla Velikého.

Příležitost pro řemeslníky

Nashromážděné cenné předměty a zlato z výkupného představovaly vhodnou příležitost a výzvu pro zručné řemeslníky znalé řady technik a motivů užívaných v byzantské i perské říši. Nejméně od dob slavného císaře Justiniána se účastnili obchodního podnikání v byzantském impériu, v němž se na ekonomickém vzestupu podíleli také cizinci, přičemž však státní zájmy byly vždy vládou chráněny.

Musíme si uvědomit, že o uměleckém řemesle a obchodě s ním spojeném víme v tomto období jen velmi málo. Vztah umělecky vyspělého prostředí, jakým byla byzantská říše, vedl i na základě analýzy archeologických nálezů, především šperků, k uplatnění charakteristických prvků a technologických postupů v okruhu méně rozvinutých kultur. Fakt, že se do zájmového okruhu byzantských producentů dostalo umělecké řemeslo řady barbarských kmenů kontinentální i severní Evropy, včetně oblasti středního Podunají, potvrzovalo v minulosti mnoho badatelů.

Důležité doklady v samotných archeologických pramenech představuje několik hrobových i sídlištních nálezů svědčících o tom, že rozvoj uměleckého řemesla souvisí v tomto období s kovotepeckým uměním, což ukazují v první řádě nálezy jemných kovářských, případně zlatnických nástrojů a forem. Velký význam mají také nálezy vah, u nichž musíme připomenout jejich obecnou funkci v obchodu, kterou potvrzují i závaží s byzantskými symboly.

Zbraně v hrobech

Je zřejmé, že zlatníci středního Podunají byli zapojeni do byzantského obchodního a jednotkového systému. Především nálezové okolnosti hrobů a skladba jejich inventáře, v němž se kromě zmíněných artefaktů vyskytují tradiční ozdoby a v některých případech i zbraně, ukazují, že zatím žádný z těchto řemeslnických hrobů nemá svojí polohou či výbavou v rámci pohřebiště nějaký zvláštní vztah k ostatním hrobům. To vše vyvolává zároveň otázku postavení zlatníků v tehdejší společnosti a v této souvislosti zároveň vyplývá na povrch problematika jejich původu.

Obdobný charakter mají některé hrobové nálezy v germánském prostředí, a na základě těchto skutečností je období raného středověku někdy považováno za éru ekonomicky nezávislých cestujících řemeslníků, pracujících podle požadavků svých zákazníků po celé oblasti Evropy. Zároveň se však tyto kočující dílny zpochybňují, neboť z rozboru právních dokumentů vyplývá závislý charakter většiny raně středověkých výrobců, jimiž v řadě případů mohli být dokonce otroci. V této souvislosti musíme každopádně upozornit, že tato vrstva, společensky i ekonomicky závislá na vyšších společenských kruzích, nemůže být v archeologických pramenech v podstatě vůbec rozpoznána.

JAROMÍR ŠMERDA