Další díly seriálu Na výstavu do muzea naleznete ZDE

Rodina knížat z Lobkowicz patřila k hlavním oporám Rakousko-Uherska, ale pokud se týká domácí české politiky, vždy stála za českým národem. Byli to právě oni, kteří jako příslušníci staré české šlechty usilovali o korunovaci císaře Františka Josefa II. na českého krále. Bohužel, okolnosti tomu chtěly jinak a císař se nedal nikdy korunovat.

V roce 1918 vznikla Československá republika. Kupodivu se Maximilián z Lobkowicz s novou situací velice rychle sžil. Navíc již před vznikem republiky byly známé jeho sociální postoje k prostým lidem, za což si vysloužil přezdívku „rudý princ“. Tyto jeho postoje byly na svou dobu u příslušníka vysoké aristokracie velmi neobvyklé. Proto měl princ Max velmi dobré kontakty s obyčejnými lidmi, kteří vyhledávali jeho společnost. Protože se chtěl podílet na rozvoji nové republiky, aktivně se zapojil do zahraniční politiky. Kde jinde mohl působit, než v Londýně, který dobře znal. Hlavně díky své manželce Gilian Bonham-Carter of Drishane (1890–1982), díky níž poznal britskou šlechtu.

Kníže diplomat

Proto nalezl kníže v diplomacii své zalíbení. Aby mohl zvládat obě své stěžejní aktivity – diplomata a hospodáře, nechal se zařadit na post honorárního atašé s titulem legačního tajemníka, což znamenalo, že funkci vykonával bezplatně. Podobně sloužili kdysi jeho předci ve službách Habsburků, kde nebrali za odvedenou práci žádný plat.

Dva dny před okupací Československa odešel se svojí rodinou do Velké Británie. Tam se účastnil zahraničního odboje jako velvyslanec Československa ve Velké Británii. V této funkci setrval i po skončení války. Ovšem nepříjemně do osudu rodiny zasáhl rok 1948, kdy odešel se svojí rodinnou do druhého exilu, tentokráte do USA. Zde také roku 1967 zemřel. Rodině Lobkowiczů byl majetek vrácen počátkem 90. let 20. století, kdy se vrátila do republiky, aby navázala na působení svých předků. Čas ukáže, zda se jim podařilo navázat na předky nebo ne.

Informace k výstavě:

Masarykovo muzeum v Hodoníně ve spolupráci s Muzeem TGM v Rakovníku představuje výstavu Šlechta ve službách Masarykovy republiky a Československé legie na Rusi. První část výstavy mapuje významné šlechtické rody, které se po roce 1918 začaly podílet na budování nového Československa v duchu tradic sv. Václava. Šlo převážně o rody, které byly spojeny s českým prostředím. Proto se u nich vyvinula loajalita k českému národu a odkazu jejich předků. Tyto rody Schwarzenberků, Bořků Dohalských, Lichnovských, Kinských a Lobkowiczů se podílely aktivně na řízení státu po celou dobu první republiky.

Návštěvníci se mohou na výstavě seznámit s jednotlivými šlechtickými aktéry a jejich zapojením do tehdejšího Československa. Ke zhlédnutí je i kopie provolání české šlechty na obranu Československa v pohnutých týdnech roku 1938 vyzývající k vojenskému zákroku proti agresorovi –Třetí říši. Mimo to je možno nahlédnout do nelehkých osudů jednotlivých rodů, jež bojovaly proti nacismu. Řada jejich příslušníků za to zaplatila životem.

MAREK VAŘEKA