Sklo bylo potřebné. Germáni ho chtěli

V dnešním díle našich archeologických střípků budeme pokračovat ve výčtu atraktivního provinciálního tovaru, který v době římské, ale také slovanské, skončil svoji pouť v rukou mikulčických osadníků.Dozajista k nejoblíbenějším předmětům je nutné počítat výrobky ze skla, o čemž svědčí množství kusů nalézaných téměř na každém germánském sídlišti, ale i pohřebišti. V případě mikulčických Valů bylo několikrát zdůrazněno, že tam byly nejspíše dodatečně přineseny, ať už z důvodů estetického lákadla, či duchovní úlohy, kterou jim Slované přisuzovali. Připojit můžeme ryze hospodářské účely, tedy jako surovina pro další sklářské zpracování.

Kosmetika

Potřeba skleněného zboží u Germánů se dá sledovat v první řadě v rovině užitkové, tedy poháry, misky, lahve jako součást picích souprav anebo další méně obvyklé tvary, kupříkladu balsamaria, což jsou malé lahvičky na lékařské či kosmetické přípravky jako součást toaletní výbavy.

Ve druhé řadě jde o rovinu symbolickou, kdy jsou honosné kusy i střepy z rozbitých nádob přidávány k pohřebním milodarům majetnějších jedinců. Některé se do barbarika dostaly druhotně, například balsamaria či láhve jako obal při koupi vzácných tekutin, zvláště vonných olejů a mastí.

Sklo chtěli

Sklo patřilo ke zboží, jež už domácí germánské obyvatelstvo rádo přijímalo od římských obchodníků z Panonie a Dolní Germánie. Z hlediska doby výskytu skleněných nádob a dalších předmětů v oblasti Pomoraví je možné konstatovat, že ve starší době římské se k nám dostávaly nejspíše z jihu, z italské Kampánie, prostřednictvím města Akvileje a Karnunta a od 2. století k nám přicházely ze skláren v Kolíně nad Rýnem na právě dobudovaném římském limitu. Nelze ale zapomínat také na výrobky blízkých panonských dílen, především v mladší a pozdní době římské, v době úpadku římského impéria.

Na otázku po důvodech jejich výskytu v našem prostředí se dá odpovědět mimo avizovaných obchodních kontaktů několika dalšími způsoby, což platí jak pro Germány, tak Slovany.

Rozhodně musíme vzít v úvahu společenské styky na různých stupních úrovně, kdy kupříkladu nejvyšší špičky dané komunity rády přijímaly oficiální dary od představitelů vyspělejší antické říše, dále jistě jde o vojenskou kořist či podobné výdobytky z rabování.

Nálezy ze slovanského hradiska v Mikulčicích se i přes poměrně nízký počet devatenácti dosud nalezených kusů skla vyznačují pestrou typovou škálou. Z ní můžeme jmenovat především láhve s masivními vodorovně rozšířenými okraji, náležející k typům panonského nádobí, které se objevuje průběžně v mladší době římské.

Zlomek nožky

Dále jde o dva podobně datované zlomky z lahví se zprohýbanými stěnami ze skláren v Porýní. Jiné dva fragmenty pochází z pohárů na nožce s natavenou hadovitou niťovou výzdobou a další dva z pohárů s vybroušeným kruhovitým dekorem, z neurčitelného typu pak pochází zlomek nožky. Pro zlomek modrozelené mísy s žebrem bychom našli množství shodných exemplářů ve výbavě žárových hrobů na pohřebištích jihozápadního Slovenska nebo opět v Porýní. Výrobkem pozdně římských panonských skláren je okraj modrozeleného picího rohu a bez datovacích možností je bezbarvý zlomek dna zřejmě závěsné nádobky. Bez bližších nálezových okolností je uváděna mozaiková kostka ze šedomodré hmoty.

Po celém barbarském území jsou nejvíce zastoupenou skupinou skleněných výrobků korálky z náhrdelníků, což potvrzuje objev v jedné z germánských chat na již dříve popisovaném sídlišti na mikulčických Padělíkách, kde se našly tři kusy nejrozšířenější varianty melounovitého tvaru s žebrováním.

Přivezli víno

Když už jsme u popisu všelikerých provinciálních importů, nelze nepřipojit jeden druh, který sem zdánlivě nepatří, ale k jeho kvalitnímu užívání je nutný také skleněný pohár.

Neustálým přecházením vojsk a obchodníků se na naše území dostaly totiž nové rostlinné druhy, které se většinou rozšířily jako plevel. Nám jde ale o Římany vědomě přinesené rostliny, které se zde doposud nepěstovaly, hlavně vinná réva. Připojme ještě, že vedle toho to byl kaštan jedlý, anebo se rostliny pěstovaly v jiné formě, kupříkladu obilí, proso nebo pohanka.

JAROMÍR ŠMERDA