Další díly seriálu
Střípky archeologie naleznete ZDE

Přesto s jistotou stále nevíme, zda jde v rámci hmotné kultury ve výzdobě oblíbených předmětů o zájem o klasickou mytologii či pouze řemeslníky převzaté dobově oblíbené a k feudálnímu panstvu zaměřené motivy. Z nich pak bylo případně i vybíráno podle vědomé úvahy, kdy roli hrála hrdinská a mocenská, ale později také křesťanská symbolika.

Je příznačné, že právě na přelomu osmého a devátého století se někteří obyvatelé středního Podunají zdobili zřetelnými křesťanskými obrazy, jak to ukazuje několik ozdob s ptačími motivy a křížky. V této souvislosti můžeme opět připomenout, že také několik dříve zmíněných starých antických motivů může už vycházet z předloh chápaných v křesťanském významu. Některé dochované stopy v hmotné kultuře naznačují, že určité motivy byly přizpůsobeny domácímu uměleckému vkusu a společenskému, potažmo duchovnímu názoru.

O tom svědčí konkrétní přizpůsobené nebo doplněné obrazové detaily ve výzdobě dalších památek. Stále však přesně netušíme, zda v určitých případech můžeme klást přílišný důraz na některé výzdobné detaily, které třeba souvisí s nedokonalým stavem dochování předmětu nebo s technickými obtížemi tvůrce už při jeho vlastní výrobě. Tím bychom si uzavřeli cestu ke správnému pochopení zobrazeného motivu či celé scény. K vyvarování se podobných omylů bývá třeba zaměřit pozornost na vlastní podstatu motivu a otázku umělecké stylizace některých ikonografických prvků ponechat prozatím stranou.

Sjednocení ornamentiky

Ve velkomoravském období dochází již v jeho počátečních fázích, označovaných tradičně podle několika nálezů z Mikulčic a slovenské Blatnice jako mikulčicko – blatnický horizont, k postupnému doznívání módy figurálně zdobených litých bronzových garnitur. Evidentně se tak situace obrazových motivů z našeho hlediska nepoměrně zjednodušuje. Až na několik málo předmětů hmotné kultury, zdobených složitějšími motivy lidských postav, spojenými hlavně s mocenskou symbolikou, dochází podle dosavadního stavu pramenů v oblasti figurální ornamentiky k určitému sjednocení.

To lze vysvětlit jak změnou v dobových módních trendech, tak změnami v oblasti společenského myšlení, kdy dochází ke stále radikálnějšímu prosazování křesťanské víry, charakterizované vlastní specifickou ikonografií. K jejímu repertoáru už od počátku neodmyslitelně patří obrazy ptáčků, beránků, případně ryb, tedy motivy, které mezi ojedinělými obrazy čtyřnožců převzaly vůdčí pozici. Zjevný křesťanský charakter mají přímo obrazy samotného Krista na litých i plechových křížcích nebo ojedinělé motivy orantů s modlitebním gestem. Poněkud záhadné však dosud zůstávají stejně stylizované postavy s atributy v rukou.

Vyloučit opět nemůžeme výraznou inspiraci umělců ikonografií odvozenou z domácího prostředí, o čemž svědčí ve velkomoravském období hlavně v případě ptačích motivů reálná zobrazení domácích druhů ptactva, například tokajícího dropa. Byla by tím potvrzena vynalézavost domácích uměleckých dílen přizpůsobujících si a proměňujících předlohy ptačích a zvířecích námětů, ať už z oblasti byzantského anebo z orientálního umění. Naznačuje to, že domácí řemeslníci opět vědomě přizpůsobovali obsah zobrazovaných scén, kupříkladu na textilu či jiných předmětech, vlastním představám. Většinou hlavně tak, aby scény zapadaly do prostředí, jež dokonale znali a jímž byli po celý život obklopeni.

Bez ohledu na to, zda budoucí vědecké bádání tyto spíše vytušené obecné závěry s jistotou objasní, můžeme již teď říci, že většina námi rozebíraných motivů v uměleckém řemesle mnohonárodnostních společenstev usídlených v období raného středověku v oblasti středního Podunají nevychází z vlastní řemeslné tradice. Z hlediska uměleckého ztvárnění i původního vnitřního obsahu a významu představuje totiž spíše cizorodé prvky. Jako takové pak mohly být tyto prvky přijaty a postupně upraveny právě proto, že byly vyjádřením mentality a celkového vnímání světa svých uživatelů. Každopádně významnou roli při výběru užívaných motivů hráli samotní výrobci, tedy řemeslníci z Mikulčic, jejichž honosné výrobky s figurální tématikou byly ovšem výsledkem poptávky společenských špiček.

JAROMÍR ŠMERDA