Další díly seriálu Střípky archeologie naleznete ZDE

V průběhu středověku i následujícího novověku procházel Hodonín různými dějinnými mezníky, které s sebou nesly nejen pozitivní zkušenosti, ale i mnoho neradostných okamžiků. Pro obyvatele města to znamenalo pocítit rozvoj civilizačních vymožeností, a zároveň okusit trpké plody jejich působení.Neblahé osudy v podobě prožité bolesti a utrpení jsou spojeny hlavně se společenskými nepokoji v podobě vojenských střetů a obecně fyzického násilí, ať už z jakýchkoliv důvodů. Jmenovat můžeme ty nejznámější, jako jsou finanční, náboženské, národnostní a podobně.

Záplavy a epidemie

Řadit sem můžeme také živelní pohromy spojené s nepřízní přírody i nedbalým lidským jednáním, jako neúrodu, záplavy, hladomory, epidemie, požáry a tak dále. Důsledky těchto událostí se nám v řadě případů musely projevit také v archeologických pramenech, které však leckdy nelze naprosto jednoznačně vyložit, některé z nich si teď můžeme představit. Přestože jde většinou o dokumentaci rozsahem nevelkých výzkumných ploch, závislých na liniovém typu dozorované výstavby inženýrských sítí, přináší i tato drobná zjištění dobrou možnost mapovat hodonínské dějiny.

S úplnými počátky města je spojena jedna zvláštní událost, o které se musíme zmínit poněkud obšírněji. Podle známého privilegia královny Konstancie tam totiž došlo k vraždě jejího úředníka Petra, který jako takzvaný vilikus dohlížel na správný chod poměrů, zvláště majetkových. Za původce tohoto činu jsou označováni „lumpi, lotrové a jiní padouši“, kterým bylo jako zločincům vypovězeno nepřátelství všech.

Část badatelů historie je považuje za místní občany, kteří se vzpouzeli novým pořádkům, a tak byli ke zklidnění poměrů povoláni zkušenější, německy mluvící osadníci. Je zajímavé, že se velmi podobná záležitost odehrála v českých dějinách ještě jednou o pár desítek let později při založení Menšího města pražského na levém břehu Vltavy, dnešní Malé strany.

Tento prostor v podhradí nejvýznamnějšího sídla českých knížat byl osídlen již nejméně v desátém století a teprve vnuk královny Konstancie král Přemysl Otakar II. jej roku 1257 povýšil na město.

Upozorněme jen, že formulace místa činu „v Hodoníně“ v žádném případě neopravňuje k definitivním závěrům o pravých pachatelích. Kupříkladu zbavit se nepohodlného soka nebylo bohužel ani ve středověku ničím až tak neobvyklým. Stačí vzpomenout na dvě z tragických událostí českých dějin, a to zavraždění knížete Václava na hradisku ve Staré Boleslavi v roce 935 či jeho jmenovce krále Václava III. na hradě v Olomouci v roce 1306.

Příchod nových kolonistů nejspíše z Rakouska se může projevovat v náplni hmotné kultury nalezené zvláště v prostoru před farou, kde se již od roku 2004 i v následujících letech podařilo při různých výkopech narazit na výrazné sídlištní souvrství. Pro naše účely jsou určující tmavé vrstvy hned nad písčitým podložím s obsahem keramiky datovatelné do doby založení města ve třicátých letech třináctého století, tedy takzvaného lokačního horizontu.

Z typologického hlediska se jedná o zlomky nádob s rytou výzdobou vyrobené z keramického těsta s příměsí tuhy i slídy. Určité znaky na některých hrncích, mísách nebo zásobnicích nás opravňují k domněnce, že starší mladohradištní výrobní tradice se projevila v nové progresivnější tvarové formě vrcholného středověku přicházející k nám z jižnějších území podél Dunaje.

Síť ulic u náměstí

V tomto období můžeme počítat s vytvořením základní sítě ulic s centrální komunikační a trhovou plochou na dnešním Masarykově náměstí. Sídlištní vrstvy a odpadní jámy s keramickými torzy, zvířecími kostmi i dalšími pozůstatky života překryly část starého slovanského hřbitova okolo kostela svatého Vavřince, jehož vlastní počátky jsou dosud nejasné, písemně je poprvé zmíněn v roce 1240. Podle některých historiků může mít zasvěcení kostela rakouský původ, toto jméno dostávaly církevní svatostánky biskupství v Pasově již od poloviny desátého století. To vše se dá vysvětlit tak, že zde bylo založeno jakési náměstíčko obklopené zástavbou původně hlavně dřevěných, hlínou omazaných domů.

Vážení čtenáři, seriál Střípky archeologie najdete také v tištěné podobě každý pátek v Hodonínském deníku Rovnost.

JAROMÍR ŠMERDA