Další díly seriálu
Střípky archeologie naleznete ZDE

K nejznámějším nálezům patří dva mikulčické křížky, které byly odlity ze stříbra a bronzu. Každopádně známe tyto artefakty, ať už provedené ve stříbře, bronzu, mědi či olovu, z řady dalších lokalit, jako jsou velmi významné Sady u Uherského Hradiště, Staré Město, Pohansko u Břeclavi, na Slovensku Trnovec nad Váhom, Malá Mača a tak dále. Jejich veškerými doklady se na tomto místě nemůžeme zabývat, řekněme však tolik, že způsob některých vyobrazení a jejich obdob poukazují na oblast východního Středomoří. Řada těchto zdobených křížků byla vyrobena z olova, jako například exemplář ze Sadů u Uherského Hradiště s řeckým nápisem nebo další svým provedením specifické rovnoramenné křížky vystupující jako výrazný archeologický horizont na několika lokalitách.

Značně různorodě byl v literatuře chápán původ, časové zařazení a výtvarné pojetí křížků, přičemž zpočátku byly tyto artefakty spojovány se západními misiemi na Velkou Moravu a datovány do doby před polovinou devátého století a tato datace byla přijata také dalšími zahraničními badateli. Za domácí výrobky patřící k době po příchodu byzantské misie na Velkou Moravu považoval dosud nalezené křížky, až na stříbrný exemplář z Mikulčic, Josef Poulík. K němu se připojili také další badatelé, kteří zhotovení stříbrného křížku kladli do oblasti Sýrie anebo na britské ostrovy, každopádně do osmého století.

Kristus na křížku

Důležitá upřesnění přinesly další studie věnované již zmíněným olověným rovnoramenným křížkům s postavou ukřižovaného Krista s plasticky mřížovaným tělem, naznačeným obličejem a dlaněmi s prsty. Olověné křížky drobnějšího tvaru než tradiční, nám asi dnes bližší, křížky s delším svislým břevnem byly objeveny nejen na Moravě, ale také v oblasti Dolního Rakouska. Na základě doprovodných nálezů s vyspělejšími formami keramiky s prožlabenými okraji a jejich společného výskytu s olověnými lunicemi, knoflíky a korálky s vývalky tvoří podle některých hrobových i sídlištních nálezů výrazný horizont. Ten dovoluje časové zařazení těchto předmětů do konce devátého až na počátek desátého století. Prostor a směr jejich výskytu odpovídá závěrům rakouských badatelů. Ti je označili za křestní křížky a dávají je do souvislosti s působením západních misií a jejich pohybem z bavorského Podunají územím severně od Dunaje na Velkou Moravu.

Tři skupiny

Celkem nedávno byla křížkům věnována další pozornost, z níž vyplývá, že je lze podle původu a datování rozdělit do tří skupin. K nejstarší první skupině patří stříbrný křížek z Mikulčic, datovaný do osmého století a pravděpodobně východního původu, což může platit i pro olověný křížek z Uherského Hradiště – Sadů. Jejich nejbližšími obdobami jsou krucifixy z italské Monzy a Benátek, z německé Mohuče a z muzea v americkém New Yorku.

Do druhé skupiny je řazen nález mikulčického bronzového křížku s o něco jednodušším vyobrazením Krista, podle oděvu s řasnatou suknicí podobné slovanskému stylu oblékání, zřejmě typického moravského původu. Zdá se, že výrazně ovlivnil produkci nejstarších křížků z východoevropských a částečně severských nalezišť, nejnověji spojovaných s produkcí moravských řemeslníků migrujících po rozpadu velkomoravské státní struktury do východní Evropy.

K tomu můžeme doplnit, že v nejnovější době byl publikován z výzkumů ve Starém Městě – Na valech olověný křížek s motivem Krista opět oděného po slovanském způsobu, považovaný díky svým rozměrům podobným křížku ze Sadů za výrobek moravských řemeslníků druhé poloviny devátého století.

Třetí skupinu pak tvoří specifické olověné exempláře spojované s působením západních misií, což neprotiřečí výše zmíněnému názoru, že nemuselo jít o přímé působení ze Salzburku nebo Pasova, ale o intenzivní christianizaci z velkomoravských politických a kulturních center, kde mohly být křížky vyráběny.

Velmi jednoduchou napodobeninou původních byzantských předloh je rytina s motivem Krista na trůnu na bronzovém kování nalezeném v sídlištní vrstvě v Mikulčicích – Klášteřisku.

V tomto případě se dokonce předpokládá, že tato forma známého křesťanského motivu mohla být jedním z řemeslníků neuměle napodobena i podle nástěnné výzdoby některého z mikulčických kostelů.

Vážení čtenáři, seriál Střípky archeologie najdete také v tištěné podobě každý pátek v Hodonínském deníku Rovnost.

JAROMÍR ŠMERDA