Zaměřuje se na výrobu přívlastkových a speciálních vín. Na trh jich dodává dvacet tisíc lahví. Vinice obhospodařuje v systému integrované produkce. „Réva se v Blatnici pěstuje od nepaměti a je součástí každodenního života a tradice," říká Dušan Soviš. Hodonínský deník Rovnost mu věnuje další díl ze seriálu Vinaři pod lupou.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?

Rod Sovišů má v Blatnici poměrně staré kořeny. Vždy jsme byli vinařskou a rolnickou rodinou. Proto jsem byl u vína už od malička a vytvořil si tak k němu potřebný vztah a lásku. Je tedy zcela přirozené, že v této dlouholeté tradici pokračuji. Historie rodinného vinařství sahá až do osmnáctého století, kdy první keře révy vinné vysázel Jan Soviš. Ten vlastnil jeden z nejstarších historických sklepů v Blatnici pod Starou horou. Hospodařím v něm dodnes. Profesionálně se vinařství věnuji od roku 1997 a jsem členem komise při Státní zemědělské a potravinářské inspekci a hodnotitelem vinařských soutěží.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?

Žádné tajemství bych v tom nehledal. Je známé, že kvalitní víno vzniká už ve vinohradě a základem je zpracování zdravých hroznů. Jedině tak lze vyrobit vynikající produkt. To by ovšem nebylo možné bez pečlivého přístupu a následného výrobního procesu s trvalým odborným dohledem. Sloučením všech těchto prvků je možné docílit opravdu kvalitního a dobrého vína.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?

Zaměřuji se na kvalitu a šetrné zpracování hroznů výhradně z vlastních vinic. To je pro mě opravdu důležité.

Kolik vína denně obvykle vypijete?

Lidé často bývají překvapení, ale vinaři nekonzumují víno denně. Ochutnávání není totéž co pití. A to platí i o mně.

Bílé, nebo červené? Jaké víno máte raději a proč?

Mám rád všechna vína. Starám se o výrobu v podstatě od samého počátku až do konečné fáze lahvování, a tak mám k nim osobnější vztah. Každé má své charakteristické vlastnosti, pro které je skvělé.

Na co by měl člověk dávat pozor při výběru vína k jídlu?

To je velmi složité, zejména v gastronomii. Kombinace chutí každého člověka je odlišná. Ale zásada je taková, že k hovězímu a zvěřině jsou nejvhodnější vína červená.

Vaše nejoblíbenější kombinace vína a jídla?

K posezení ve sklepě je podle mě nejlepší tatarský biftek a k tomu plné lahodné červené víno odrůdy Cabernet Moravia.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?

Nejkrásnější pro vinaře je, když má ve sklepě kvalitní a dobré víno a ví, že si ho lidé oblíbili a rádi se k němu vracejí. Naopak nejhorší chvíle, které jsem zažil, byly, když jsem uviděl zmrzlý vinohrad, podlehl totiž jarním mrazům. Takový pohled je opravdu žalostný a člověk pak z vinice nemá žádný užitek, jenom celoroční práci.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?

Největší úspěch je spokojený zákazník, který se ke mně rád vrací. A to nejen kvůli vínu, ale i za poznáním krásné krajiny poseté vinohrady. Dá se také říct, že v podstatě každá další úroda, kterou umožní počasí, je velkým úspěchem.

Jakou máte motivaci? Čeho chcete dosáhnout?

Mám rád svou práci, a proto se jí věnuji. Myslím, že jediné, čeho chci dosáhnout, je úspěšně pokračovat v rodinné tradici a předat odkaz předků dalším generacím.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?

Základem jsou tradiční odrůdy, zejména Ryzlink rýnský, a staré osvědčené postupy výroby vína. Také rád experimentuji a vysazuji novošlechtěnce, jako je Hibernal, ke kterému jsem se dostal díky vinaři Františku Mádlovi z Velkých Bílovic před dvanácti lety. Tradice je důležitá, ale zároveň je potřeba vinařství rozvíjet.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?

Vážím si nestorů našeho vinařství pana Krause nebo Františka Bršlíka, který se rád podělí o své dlouholeté zkušenosti. V Blatnici je mnoho vynikajících vinařů a vážím si každého, protože vím, že dělají těžkou a zodpovědnou práci.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?

Je důležité neustále investovat peníze do nových technologií a do toho, co člověka baví a živí. Každý vinař žije v naději, že bude mít svého nástupce.