Naše poznání by však nebylo úplné, pokud bychom si tuto problematiku nepřiblížili i z pohledu samotných zadavatelů těchto často skvostně zdobených výrobků. Z některých archeologických pramenů vyplývá, že v předvelkomo­ravském a velkomoravském období byly ve středním Podunají vytvářeny podmínky ke vzniku výsadního společenského postavení určitých jedinců či přímo vrstev. Dělo se tak přirozeným vývojem či přejímáním nebo jen napodobováním různých prvků utvářejících životní styl elity v okolních kulturně rozvinutějších oblastech.

Součásti výzbroje a výstroje, oděv a jeho doplňky i další artefakty, jejichž výzdoba byla s oblibou tvořena figurálními motivy, patří jako nedílná součást vnějších symbolů společenského postavení ke zvláštní formě komunikace. Tento způsob je silně ritualizovaný, neboť jeho uživatelé se vydělují v rámci celé společnosti a to v podstatě od počátku lidských dějin.

Víme již, že většinou byla zdůrazňována symbolická role nejen klasických předmětů spojovaných s vyššími vrstvami, přičemž již tradičně se uznává symbolická funkce vojenských opasků, ale i motivů, které ve znakovém systému zprostředkovávaly a určovaly výsadní sociální postavení vlastníka. Ve velké většině případů šlo o příslušníka mocenské elity a specifickým ztvárněním u něj takové výrobky rovněž mohly potvrzovat jeho vědomí kulturní svébytnosti a nezávislosti.

Odlišní od ostatních

Podle mnoha badatelů jsou jako měřítka pro určení společenského postavení brány do úvahy věci, které byly součástí oděvu a tvořily tedy v reálném prostředí základ vizuálního přiřazení ke konkrétní sociální skupině. Faktem zůstává, že oděv a jeho doplňky, společně s výstrojí a výzbrojí jsou prostředky, s jejichž pomocí dává příslušník určité vrstvy najevo svoji odlišnost od ostatních, což v dobových raně středověkých poměrech není vůbec vzácností.

Nosit a vlastnit honosný oděv a jeho součásti, ale i výstroj a výzbroj, tedy hlavně rozmanité šperky, ozdoby, garnitury opasků a koňských postrojů, dokonale řemeslnicky zpracované z ušlechtilých materiálů a zdobené vymezenou škálou motivů, bylo v některých kulturách dovoleno pouze konkrétním sociálním skupinám. Podle zachovaných zpráv antických autorů bylo například v Persii možné nosit zlatý prsten, sponu či pás jen s povolením vládce.

Je tedy pravděpodobné, že užívání honosných předmětů ze vzácných kovů nebylo jen otázkou finančních možností, ale přímo souviselo s privilegiem, které bylo vyhrazeno jen pro úzkou vrstvu společnosti, spojenou zřejmě určitými svazky se samotným vládcem. Také zachovaná tradice v lidové slovesnosti, v jejímž rámci vyčnívají zejména pohádky, svědčí pro přísné oddělování ozdob ze zlata, stříbra a mědi jako odznaků společenského postupu.

Kované opasky

Podle použitých surovin, kvality práce a škály ornamentů je třeba zařadit tyto výrobky mezi zboží, které bylo přístupné pouze nadprůměrně solventním zákazníkům, u nichž upevňovaly jejich aristokratickou moc a prestiž. Typickým sociálně identifikačním znakem byly zřejmě samotné textilie zároveň spolu s motivy, které na nich byly zobrazeny. Bohužel tento druh archeologického materiálu zůstává v našem prostředí stále až na výjimky v podstatě nepostihnutelný. Důležitým atributem příslušnosti k elitě tak zůstávají kování opasků, jak to vidíme kupříkladu v případě výbavy hrobu číslo sedmdesát od šestého mikulčického kostela. Je zajímavé, že na rozdíl od Moravy je prozatím nemáme vůbec doloženy v Čechách.

Díky svědectví zachovaných archeologických nálezů jednotlivých památek se zdá, že především v období osmého a na počátku devátého století dochází ke stále výraznějšímu prosazování exkluzivního postavení určitých jednotlivců, jejichž náklonnost k elitní symbolice je zřetelná a zcela pochopitelná. K dosažení celospolečenského souhlasu o prominentním vlivu a tím i ustálení významného postavení bylo třeba zdůraznit a získat uznání vlastní výlučnosti od ostatních vrstev společnosti.

Hlavním podnětem společenského nástupu této vrstvy byl celkový ekonomicko – kulturní vývoj, což potvrzují i postřehy mnoha evropských badatelů, kteří změny sledovatelné v archeologických pramenech spojují s vytvářením pevnějších mocenských a majetkových struktur.

JAROMÍR ŠMERDA

Další díly seriálu Střípky archeologie najdete ZDE