Další díly seriálu Střípky archeologie najdete

ZDE

Není však už tak dobře známo, že i ve starověku, dokonce přímo v případě textilií, probíhá totéž od mezopotamského až do antického umění. Pro naše účely je zde důležitý pro různé kulturní oblasti připomínaný vzájemný vztah mezi jednotlivými artefakty z oblasti kovové industrie, textilnictví a architektury, případně ze vzájemných srovnání vyplývající vztah k dalším památkám drobného uměleckého řemesla. Jde kupříkladu o předměty ze slonoviny, keramiky, kovu jako medailony, mince, pečeti a podobně a představit si lze i řadu dalších, bohužel obtížněji zachytitelných prostředníků – dřevěné formy, skleněné výrobky, korálkové kompozice a tak dále. Mezi evidentní a zjevné doklady popsaných skutečností patří unikátní nálezy naprosto identických výzdobných vzorů jednotlivých uměleckořemeslných odvětví, doložený pouze výjimečně především u textilních, architektonických a kovotepeckých motivů. Uveďme si tedy pro názornost některé případy tohoto úzkého vztahu, který se tak zákonitě musel později projevit také na našem Slovany obydleném území.

Vazba mezi textilním uměním a architektonickou výzdobou je jasně prokazatelná už od třetího století v oblasti střední Asie, kde máme díky vhodným podmínkám dochováno prozatím největší množství těchto památek. Bohatý a rozmanitý výběr figurálních a ornamentálních motivů najdeme na nejstarších zachovaných nástěnných malbách z Chorézmu se samostatnými vyobrazeními ptáků, zvířat, zvláště dravých šelem a lidských postav, ale také složitějšími malířskými kompozicemi s vyobrazením lidí, zvířat, vinných hroznů a listů či tradičních loveckých scén. Už zde má kompozice motivů mnoho styčných bodů v oblasti textilního ornamentu. Evidentně existující příbuznost nástěnných maleb a dekorativních tkanin je sotva náhodná a je zřejmé, že mají vlastně stejnou funkci a to ozdobit původně strohé stěny příbytků. Přenesení motivu z tkanin sloužících k ozdobě stěn přímo na zeď, ale i opačný vliv malby na ornament tkaniny, se tak zdají zcela předvídatelné. Obdobně je tomu jistě perských a sogdských památek, dochovaných nejvíce až z o něco pozdějšího období.

U některých nástěnných maleb a štukové výzdoby existuje zřetelný vztah také k toreutice, kde jsou již samozřejmě motivy přizpůsobeny velikosti výzdobné plochy, jak to dokládají kupříkladu oblíbené motivy se zdejším hrdinou Bahrámem Gúrem a jeho milou Azádou na lovu, případně dalších loveckých scén. Z pozdějšího období je to motiv souboje dvou hrdinů na sogdských mísách či motivy se čtyřrukými božstvy na lvu na chorézmských mísách analogické s některými nástěnnými malbami v Sogdianě. Často se také uvažuje, že některé motivy v toreutice vychází přímo z textilních vzorů, což platí hlavně pro užití motivů v typickém medailonovitém orámování. Při tom mohou být v kruhovém pásu znázorněny i puklice, které jakoby napodobuje typická výplň s řadou kruhů v okrajových kruhovitých pásech perských látek. Ukázkovou souvislost mezi textilním uměním a toreutikou představuje v tomto prostředí výzdoba perské mísy z oblasti Uralu v Rusku datovaná do počátku osmého století. Nese obraz panovníka, na jehož oděvu jsou zcela zřetelné medailony s motivem lva, který se ve stejné podobě objevuje v centrálním medailonu řady stříbrných nádob. Vzájemnou vazbu dokládají podrobné stylistické studie, podle nichž byl motiv na určitých nádobách inspirován konkrétním vzorem.

Stejná vazba mezi toreutikou a textiliemi je konstatována samozřejmě i v oblasti byzantského uměleckého řemesla, což na vidíme na příkladě některých zachovaných látek navazujících na uměleckou ikonografii koptských vlněných látek ze čtvrtého až pátého století, a jejich paralel z oblasti drobného uměleckého řemesla. Oblíbené vzory na látkách středomořského výrobního okruhu jsou některými badateli považovány za ideální předlohy pro výrobky z drahých kovů germánského raně středověkého řemesla. Můžeme jen litovat, že celá řada textilií s bohatou škálou figurálních motivů se až do dnešních dnů nedochovala a zůstává známa pouze z unikátních popisů, většinou v dílech antických autorů. K těm nejzajímavějším je možné zařadit báseň známého poety Sidonia Apolinára na počest svatby, kde je jmenována řada látek s figurálními výzdobnými motivy, z nichž některé jsme už zmiňovali v předcházejících dílech. Doplnit můžeme motiv Amazonky, Glauka, syna Neptunova, rozbouřeného moře, nebe, řeky, obra, býka, jablka, Thráka, Kréťana, Libyjce, mladé ženy a další.

JAROMÍR ŠMERDA