VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ze hřbitova je dnes park u stadionu

Hodonín /HODONÍN VČERA A DNES/ - Technický slovník Teyssler-Kotyška z roku 1933 pod heslem „Park“ uvádí mimo jiné toto: „Většina parků ve městech je dnes založena k osvěžení obecenstva, jemuž skýtá možnost procházek a odpočinku, po případě i ušlechtilých zábav, různých her, hudby a podobně. Jsou tudíž parky v městech sociální nutností“.

6.11.2011
SDÍLEJ:

Prostor u zimního stadionu dnes.Foto: archiv A. Kučery

Z tohoto pohledu nelze nesouhlasit se slovy Vladimíra Nováka v jeho textech Zrnka a zrníčka: „Dnes nelze říct, že by se zeleni ve městě nevěnovala pozornost. Po ztrátě klidné, dříve velmi oblíbené Anenské aleje, po ztrátě Lipové aleje i okružní procházky v lese u Červených domků a při nedostatku většího parku nemají naši občané, a zvláště maminky s kočáry, vůbec nikde vhodného místa k vycházkám, kde by se cítily, že jsou ve volné přírodě, mimo městský shon a ruch. Bude třeba se nad tím zamyslit a hledat nápravu,” napsal Novák.

V historii města byl dozor nad realizací parků svěřen dokonce i samostatné komisi. V říjnu 1879 se městská rada usnesla srovnat část Pančavy, která doléhá na zahrady domů v Rynkové ulici (dnešní Nár. třída) a vysadit tam stromy. Za tímto účelem byla zvolena sedmičlenná okrášlovací komise s předsedou, místním advokátem Beránkem. Dne 15. prosince 1879 se komise usnesla věnovat na zařízení parku 400 zlatých a sad byl slavnostně otevřen 6. června 1880. Uprostřed parku stála socha Flory, bohužel, vandalismus existoval i tenkrát, socha byla poškozena a následně odstraněna. K zásadní úpravě parku došlo v roce 1924, kdy byly všechny akáty a kaštany vykáceny, terén byl až o metr zvýšen navážkou a celý sad byl vysázen znovu.

Okrášlovací komise se dočkala i svého pokračovatele, na podnět městského účetního Vladimíra Nováka a učitele Jana Kafky byl zřízen Spolek pro okrášlování a ochranu domoviny v Hodoníně. V době vzniku spolku, tedy krátce po roce 1918, nezbylo na okrašlovací činnost tolik času, až na ustavující valné hromadě 25. ledna 1923 byli podle nově upravených stanov zvoleni funkcionáři a spolek začal vykonávat svoji činnost. Za necelých deset let, do konce roku 1934, bylo do uličních stromořadí zakoupeno celkem 3 786 okrasných stromů, které vyšly na 56 986 korun, z čehož částku 20 570 korun zaplatil spolek a 36 416 korun městská správa. Kromě toho město zakoupilo na doporučení spolku i velké množství okrasných stromů, keřů a peren do městských sadů. Mnoho stromů bylo vypěstováno v městské stromové školce umístěné v zahradě domu sociální péče. Do ulic byly vysázeny také medonosné stromy, čímž bylo podpořeno včelařství. Spolek dal popud k vysázení zelených pásů na konci Měšťanské ulice, zakupoval lavičky do ulic a do sadů, v lese U Červených domků postavil třináct lavic z pražců.

Po zřízení nového hřbitova v roce 1901 se ve městě přestalo pohřbívat, v roce 1938 byl starý hřbitov změněn na park, dnes známý jako „park u zimního stadionu“. Několik náhrobků u zdi statku a bývalá márnice, přeměněná na domek a dnes již zbořená, stálo v parku ještě v padesátých letech.

Když se v roce 1927 začínalo se stavbou školy na Mírovém náměstí, tehdy „Na Dílech“, vlastně v polích, inspektor Havelka prohlásil, že: „Okolí působí dost uboze“. Později byl před školou zřízen park, který dříve dělily ulice Muchova a Pravoslava Veselého na tři části, po zrušení části těchto ulic vznikl jeden z asi největších a nejpěknějších hodonínských parků.

Za radnicí byla Jalová strouha zavezena asi v roce 1929. Park s umně vinutými cestičkami, vybudovaný podél Jánošíkovy ulice na místě zapáchající strouhy, patřil k dalším iniciativám Spolku pro okrášlování a ochranu domoviny v Hodoníně.

U ulice Velkomoravská byl park Gabriely Preissové jako jeden z nejmenších městských parků zřízen také na místě hřbitova, tentokrát židovského. Hřbitov zde byl již od 16. století, na park byl změněn po zbourání smuteční síně a ohradní zdi v roce 1974, pouze v přední části parku bylo symbolicky zachováno několik pomníků.

ANTONÍN KUČERA

6.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jiří Drahoš.

Jiří Drahoš přijede o víkendu do Brna. Setká se s voliči, Horáčkem i Hilšerem

Ilustrační foto.

Dluhy měst? Klesají. I tak splácejí radnice desítky milionů úvěrů

Lupič mi vyhrožoval nožem, tvrdila policistům barmanka. Přepadení si vymyslela

Mutěnice – Na problém si zadělala žena obsluhující v baru v Mutěnicích. Vymyslela si přepadení, při kterém si měli lupiči odnést tržbu ve výši několika desítek tisíc korun. Nakonec se však policistům přiznala.

Cestovní veletrh Regiontour: města při propagaci sází na tradici

Jižní Morava – Převážně společně na stánku jižní Moravy, ale i v samostatných prezentacích se od čtvrtka představují zástupci Břeclavska, Hodonínska a Znojemska na osmadvacátém veletrhu cestovního ruchu Go a Regiontour na brněnském výstavišti. Účast ve společné expozici kraje zvolil i letos turisty vyhledávaný Mikulov. „Bude tam zastoupené naše informační centrum i odbor rozvoje. Představujeme ucelenou nabídku turistických cílů, přírody, vína a gastronomie. Marketing se během let mění, proto nám vyhovuje už řadu let účast právě ve společné krajské expozici,“ řekl starosta Mikulova Rostislav Koštial s tím, že návštěvníci se vedle stálých lákadel dozví například o nových cyklostezkách.

Kampaň Zemana začala útokem na „vítače Drahoše“

/INFOGRAFIKA/ Až doteď to byly hlavně různé lži šířené anonymy na internetu. Nyní se však ostrá kampaň rozšiřuje formou inzerce i na stránky novin a billboardů.  Spolek Přátelé Miloše Zemana oficiálně zadal plošné inzeráty s heslem „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“

Domanínský kulturní dům i kuželna se dočkají zateplení

Domanín – Domanínští chystají zateplení několika budov. Nového kabátu se dočká kuželna i kulturní dům pocházející z roku 1929.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>