Další díly seriálu Nositelé folkloru naleznete ZDE

I mezi nimi jsou však vždy jedinci, doslova osobnosti, které své vrstevníky na první pohled převyšují. Tedy ne vzrůstem, ale především svým uměním, zájmem i elánem. K nim bezesporu patří mladá slečna Kamila Šošovičková z Lužic u Hodonína, žákyně 8. třídy místní základní školy.

V dotazníku, který Kamila vyplnila na soutěž Zpěváček 2010, o sobě napsala: „Velmi miluji lidový kroj a folklor nejen z Podluží. Kromě těchto místních folklorních pokladů jsem si oblíbila také čardáše a cikánské melodie! Nejen pro tuto nádhernou muziku se od svých čtyř let věnuji hře na cimbál. Za vším stálo rozhodnutí učitelky Jitky Šránkové, která mě učila základům hry na cimbál dva roky a dalších osm let se mně věnuje učitelka Helena Břečková v ZUŠ Dolní Bojanovice. Zároveň navštěvuji romského učitele Ludovíta Daniela. Hudební talent mám po rodičích. Doma si zpívám a muzicíruji odmala. Poprvé jsem veřejně vystupovala ve svých třech letech. Od malinka strašně ráda maluji a tvořím z hlíny, zajímají mne různé ruční práce. Dost času věnuji svému westíčkovi Jessince nebo vymýšlím soutěže a také jsem byla úspěšná včelařka. V roce 2009 jsem získala 1. místo v korespondenční včelařské soutěži.“

Jak je z uvedeného vidět, Kamila Šošovičková ve svých 14 letech již nasbírala spoustu životních zkušeností a jak ji znám, má opravdu velký přehled o slováckém i všeobecně rozšířeném folklorním písňovém materiálu. Je výraznou osobností, velmi cílevědomou a stále se zdokonalující. Pět let byla členkou Dětského národopisného souboru Lužičánek, který založila její maminka. Dalších 5 let působila v Dětské cimbálové muzice založenou Přemyslem Líčeníkem, 5 let chodí do ZUŠ i na hodiny zpěvu k učitelce Darině Podané. Je zřejmé, že všichni učitelé Kamily i ostatních dětí, jimž se věnují, zaslouží velký dík!

Všechna svá vokální i hudební vystoupení – sólová nebo v cimbálce – bere zodpovědně a prožívá s pocitem hrdosti. I proto je jen příznačné, že uplynulý rok byl pro ni velmi úspěšný. Posuďte sami: v dubnu postoupila z regionální soutěže zpěváčků lidových písní Slovácka do celostátního kola a v květnu v lázních Velké Losiny získala titul Zlatý zpěváček roku 2010. Mimo nejrůznější místa zazpívala v Praze v Senátu ČR na vernisáži výstavy k 160. výročí narození prezidenta T. G. Masaryka a třeba také v zahraničí.

Přálo jí štěstí

O posledním velkém úspěchu dcery Kamily poskytla informace její maminka Jitka: „Do soutěže Zlatý oříšek jsme Kamilu přihlásili již v roce 2009. I tehdy byla nominována mezi třicet nejúspěšnějších dětí, z nichž nakonec deset získá cenu Zlatý oříšek, ale tehdy neměla tolik štěstí. To jí přálo až v loňském roce, kdy jí výběrová komise, složená ze zástupců médií, sponzorů a organizátorů soutěže, vytouženou cenu udělila.

Soutěž Zlatý oříšek se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva kultury České republiky. Je orientovaná na nadané a šikovné děti ve věku od 6 do 14 let. Vítězem se může stát každý chlapec nebo děvče, kteří v daném roce vytvoří nebo učiní něco mimořádného v jakémkoliv oboru.

Vznik soutěže Zlatý oříšek je spojen se jménem a nápadem Dr. Dagmar Kotmelové, která dlouhá léta vytvářela projekty České televize pro děti a mládež. S jejím jménem jsou spojeny pořady Studio kamarád, Vega a Magion a soutěží Zlatý oříšek vytvořila krásnou akci, při které letos již po třinácté talentované děti získávají za své úsilí, zájem a práci toto velmi krásné ocenění.“

Úspěch Kamily Šošovičkové v obou soutěžích je oceněním jejího umění a výrazem skutečnosti, že na Slovácku nám vyrůstají stále nové pěvecké talenty. Připomínám jen, že naprostou většinu dosavadních vítězů Celostátní soutěže dětských zpěváků lidových písní Zpěváček tvoří děti právě ze Slovácka a tři z nich byly úspěšné také v soutěži Zlatý oříšek. Vítězka soutěže a Zlatý zpěváček 2003 Jana Otáhalová ze Starého Podvorova získala Zlatý oříšek v roce 2003 a Zlatý zpěváček 2005 Libor Macháček z Želetic byl v roce 2005 nominován mezi 30 nejlepších dětí. Kamile, Janě i Liborovi k jejich úspěchu blahopřejeme!

Myslím si, že právě pro tato významná ocenění našich nejúspěšnějších dětských talentů stojí za to s dětmi v rodinách, ve školách i ve folklorních souborech stále pracovat. Pro rozvoj jejich osobnosti, pro krásu a naplnění jejich dětských let i pro zachování našich slováckých tradic, našich krásných drahokamů.

FRANTIŠEK SYNEK