Studenti měli před více než rokem na univerzitních webech k dispozici učební materiály, někdy i záznamy z přednášek, ale nebylo to místo, kde by se samotné přednášky odehrávaly. Dnes jsou studenti i profesoři on-line, základem jsou videa a interaktivní materiály, studovat můžete klidně z postele a komunikace probíhá s nasazenými sluchátky.

„Za Masarykovu univerzitu musím jasně říct, že patříme mezi vysoké školy, které mají velmi dobře nastavenou on-line výuku. V tomto měřítku patříme díky našemu Informačnímu systému mezi nejlepší,“ podotýká její mluvčí Pavel Žára. Univerzita podle něj plánuje některé změny, které během pandemie zavedla, využívat i po navrácení do „normálního stavu“. „Určitě mnohé z on-line výuky budeme využívat i nadále, ať už jsou to on-line konzultace, či případně některé typy přednášek. Ale o tom si jednotlivé fakulty budou teprve rozhodovat,“ dodává.

Otázkou je, jak velká aktivita je od studentů požadovaná. Před pandemií byly aktivita v hodinách a samotná účast často synonymem. Když jsou všichni on-line, musejí profesoři řešit, co skutečně znamená, že jsou do výuky zapojeni a jestli si z ní vůbec něco odnesou.

Studenti dnes také řeší otázku, jestli budou mít oproti dřívějším absolventům nevýhodu v tom, že nestudovali prezenčně. Podle marketingové manažerky personální agentury Grafton Recruitment Jitky Součkové to ale v současné situaci nedokáže nikdo říct, ani sami personalisté. „S ohledem na to, že tím procházejí všichni, nejspíš to na ně negativní dopad mít nebude,“ domnívá se Součková. Podle mluvčího Masarykovy univerzity v Brně Pavla Žáry byli znevýhodněni studenti, jejichž studium je zaměřeno hlavně prakticky.

„Určitě hodně utrpěla praktická výuka zejména v lékařských či přírodovědných oborech. Nicméně obě fakulty toto uměly nahradit nebo se s tím vyrovnat tak, že nabízely studentům dodatečné konzultace.“ Nicméně například student medicíny Univerzity Karlovy v Praze Richard Jarůněk žádné výrazné změny ve studiu nezaznamenal. Jako student posledního ročníku už v nemocnici pracoval i před pandemií, během ní měl přednášky on-line a praktická výuka pro ně zůstala zachována.

Bez kontaktů a znalostí?

Někteří studenti ale situaci, kdy nemohou studovat prezenčně, pociťují jako nevýhodu do budoucna. „V březnu 2020 byla situace jiná a nikdo nevěděl, jak dlouho pandemie bude trvat. Dnes je jasné, že nejenom studenti, ale i pedagogové potřebují prezenční výuku, tedy řádné prezenční studium. To mimo jiné umožní onu socializační součást studia, kdy studenti na jedné straně získávají vzdělávání a na straně druhé o něm diskutují a prohlubují si své znalosti,“ dodává Pavel Žára z Masarykovy univerzity.

S tím souhlasí i 25letá Eliška Kavanová, která studuje magisterský obor na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ačkoli si nemyslí, že by ji dálkové studium nějak znevýhodňovalo při hledání práce, cítí, že si ze studia neodnáší to samé, jako kdyby studovala v prezenční formě. „Obsah sám o sobě je víceméně stejný a samozřejmě se některé věci dělají lépe on-line, ale velkou nevýhodu vidím v tom, že si ze školy neodnesu všechny znalosti, když pořád sedím doma v pokoji a koukám na obrazovku. Nevstřebám toho tolik, jako kdybych byla fyzicky v přednáškovém sále. Interakce s učiteli taky není taková. Když se učím na zkoušky, mám pocit, že to vidím poprvé, ačkoli jsme to probírali,“ popisuje mladá vysokoškolačka.

Jako další nevýhodu spatřuje omezení kontaktů, které by za normální situace na univerzitě získala. „To mi přijde jako přidaná hodnota studia samotného, zejména na VŠE, kde potkáváš plno zajímavých lidí, kteří už pracují nebo podnikají, a můžeš se s nimi bavit, pracovat s nimi na různých projektech.“ I přesto teď našla práci v české pobočce zahraniční firmy. „Na pohovorech nikdo neřešil, jak studuju. Vlastně ani dotaz na školu nepadl. Všechny pohovory, které jsem za poslední měsíc absolvovala, byly on-line, takže si myslím, že i ty firmy to berou jinak a nebudou se na nás dívat jinak než na jiné absolventy,“ dodává Eliška Kavanová.

Změnou nicméně projde trh práce, kde bude zájem zejména o technicky vzdělané pracovníky. Neznamená to sice, že by jiní, zejména absolventi humanitních věd, neměli šanci najít zajímavou práci kvůli pandemii, ale budou podle Součkové spíše limitování výběrem oboru, který nebude na trhu tolik žádán – jako je třeba administrativa.

„Již dlouho platí, že v soukromém sektoru v Česku se mnohem snáze uplatní absolventi technických středních a vysokoškolských oborů v porovnání s humanitními obory. Z hlediska uplatnění v soukromém sektoru lze obecně říct, že nejhůře jsou na tom absolventi humanitních oborů bez znalosti cizích jazyků. Naopak nejlépe jsou na tom absolventi technických a IT oborů, kteří se domluví anglicky a německy,“ upřesňuje Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment. Ani ona nepředpokládá, že by mělo být důležité, zda absolventi univerzitu vystudovali prezenčně, nebo distančně. „Obecně platí, že s délkou praxe v oboru důležitost absolvovaného vzdělání klesá,“ dodává.

Další texty týkajících se mladých lidí najdete i v našich čtvrtečních přílohách Zdraví, Hobby, Bydlení a ženy