Ve východní části historicky cenné lokality byla nově vybudována palisáda ze štípaných dubových kůlů, která letos přejde v hypotetickou konstrukci 10 metrů široké, 15 metrů dlouhé a čtyři metry vysoké velkomoravské hradby, jež vyústí do 8 metrů vysoké obranné věže.

„Po skrývce drnu a zeminy bagrem na ploše 150 metrů čtverečních jsme narazili na výplň sídlištního objektu z předkeltského období, tedy z pozdní doby bronzové až doby železné. Primárně šlo o těžební jámu, která pak sloužila jako odpadní,“ informoval Jakub Langr, archeolog brněnského muzea.

Záchranný archeologický výzkum probíhá v místě, kde bude vybudována výše zmíněná konstrukce hradby, původně objevené v Uherském Hradišti-Rybárnách. V tělesu hradby vzniknou i tolik potřebné skladovací prostory archeoskanzenu, a místo pro prezentaci vybraných zajímavostí z dávné historie Modré.

„V odkryté někdejší těžební jámě, která byla zavezena zeminou a sloužila pravděpodobně jako jáma odpadní, jsme nalezli zlomky keramiky se zataženým okrajem, kus hodně těžké strusky, zřejmě dokladu tavení olova či jiných kovů, dále zdobené přesleny (drobné závaží do 5 cm, upevněním na vřeteno používané jako setrvačník přeslice), bronzový hrot šípu, kusy kamenné industrie používané na drcení obilí, kostěnou dentální jehlu či proplétáček a kosti zvířat“ přiblížil zajímavé nálezy z hlediska archeologického Jakub Langr.

Dva kulturní vlivy

Podotkl, že v místě současného archeologického výzkumu se potkávají dva kulturní vlivy, což je zcela výjimečné. Jednak doznívající kultura lužických popelnicových polí a spolu s ní počáteční vliv prvních Keltů.

Na ploše archeoskanzenu byly v minulých letech prozkoumány už nejméně čtyři obytné objekty vzniklé za stejných podmínek.

„Archeologické výzkumy v letech 2003 a 2004, které předcházely vybudování skanzenu, doložily, že první obyvatelé těchto míst byli lidé pozdní doby bronzové a následující doby železné žijící zde asi v 8. až 7. století před Kristem. Na ně navázali první Keltové v 6. a hlavně 5. století“ sdělil Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea. Doplnil, že

předkeltské a raně keltské osídlení je na ploše skanzenu zaznamenáváno v každém výkopu, v každé jámě. Takže je zřejmé, že to bylo jedno z největších, ne-li vůbec největší neopevněné sídliště té doby Moravě.

Připomenul ještě, že zde ve 4. století naší éry sídlili Germáni a v 8. a 9. století lidé Velké Moravy. Raně středověké osídlení zde skončilo na začátku 13. století, kdy do kraje přišli cisterciáčtí mniši a založili na místě současného Velehradě klášter.