Malinký hmyzí zabiják, který žil na Madagaskaru přibližně před 237 miliony let (tedy v druhohorním období trias), měřil jen deset centimetrů. Podle vědců však i přesto patřil do pravěké skupiny Ornithodira, což je poslední známý předek všech dinosaurů a pterosaurů, jež v jurském období ovládli planetu.

U zrodu linie obrů stál nepatrný tvor

"Dinosauři jsou obecně vnímáni jako obři, ale toto nově objevené zvíře se velmi blíží bodu, kde se od sebe začaly rozbíhat linie dinosaurů a pterosaurů, a přitom je až šokujícím způsobem malé," uvedl podle serveru Science Alert paleontolog Christian Kammerer z přírodovědného muzea v Severní Karolíně.

Jak se z tak nepatrného a nenáročného stvoření mohla vyvinout pozdější kolosální zvířata? Odpověď na tuto otázku nebyla nikdy zcela zřejmá zejména proto, že se našlo jen velmi málo exemplářů původní linie Ornithodira, jež by se daly studovat. I proto jsou fosilizované ostatky drobounkého hmyzího vraha tak důležité. Vědci je poprvé objevili v roce 1998 při průzkumu naleziště zkamenělin nacházejícího se na jihozápadním Madagaskaru, kde zkoumali ostatky stovek exemplářů pravěkých tvorů.

"Nějakou dobu trvalo, než jsme jim začali věnovat pozornost. Ale jakmile jsme se na ně zaměřili, okamžitě nám bylo jasné, že jsme našli něco jedinečného, na co se musíme podívat blíž," prohlásil paleontolog John Flynn z Amerického přírodovědného muzea.

Kongonaphon kely je nejmenší známý druh ve skupině raných dinosauromorfů zvané Lagerpetidae. Tyto jen vzácně dochované exempláře linie Ornithodira jsou obvykle malé - a nedávné objevy, jako právě nález malinkého hmyzího zabijáka, nasvědčují tomu, že drobná velikost nalezených ostatků není náhodná.

Z dědictví malinkého archosaura těžili zejména ptáci

"Ačkoli dinosauři představují bezmála synonymum pro gigantismus, analýza vývoje jejich tělesné velikosti a velikosti dalších archosaurů v kontextu tohoto taxonu a obdobných forem ukazuje, že nejranější členové skupiny, v níž se začaly rozbíhat linie dinosaurů a pterosaurů, mohli být menší, než se původně myslelo. A že v základech kmenové linie ptáků proběhla hluboká miniaturizace," píše vědecký tým ve studii, zveřejněné v PNAS

Tento závěr podle něj podporují indicie, jako jsou zuby druhu Kongonaphon kely a jejich poškození, které odpovídá lovu hmyzu s tvrdými krovkami. Pokud je teorie týmu správná, pak se tito společní předchůdci dinosaurů a pterosaurů adaptovali svou velikostí na to, aby se dostali ke zdrojům potravy, které jiní archosauři nevyužívali - šlo tedy o typ evoluční výhody.

Podle týmu je také možné, že vývoj směrem k maličkému tělu pomohl druhu Kongonaphon kely a jiným archosaurům z téže doby rozvíjet další rysy, které později umožnily jejich potomkům přežít: například růst chmýří, jež jejich drobounká těla zahřívalo, schopnost pohybu po dvou nohách a možná i počínající schopnost létat.

Malinký hmyzí zabiják sice podle vědců samozřejmě nebyl schopen všechny tyto pozdější evoluční přednosti ptáků sám zužitkovat, ale svůj počátek vzaly možná právě u něj.