Už dřív se předpokládalo, že ještě před neandertálci se z evolučního vývoje lidského rodokmenu vydělila záhadná linie homininů, která zřejmě žila ještě nějakou dobu souběžně s rodem Homo sapiens, ale pak vyhynula a nedochovala se po ní žádná stopa.

Tato poslední část věty dnes už neplatí. S využitím údajů o celém genomu současných Západoafričanů našli vědci malou část genetického materiálu, jež podle všeho pochází z této tajemné linie. Informuje o tom web Science Alert.

O jeho existenci chyběl důkaz

Podle současných předpokladů pocházejí moderní lidé dnešního typu z Afriky, odkud jejich populace migrovala do Evropy a Asie, kde se zkřížila s příbuznými druhy, jako byli neandertálci nebo dodnes diskutovaní denisované (ti obývali části Asie před zhruba 300 tisíci až 50 tisíci lety a geneticky byli těsněji spjati právě spíš s neandertálci než s lidmi - i s těmi však měli sexuální kontakt).

Rekonstrukce neandrtálské ženy z roku 2004 od Mortena Jacobsena
Průlomový objev. Genetické dědictví neandertálců ovlivnilo i dnešní Afričany

Moderní Západoafričané, například Jorubové (třiceti až čtyřicetimilionový etnický národ žijící převážně v jihozápadní Nigérii) nebo příslušníci kmene Mende (obývající oblast kolem Pobřeží slonoviny), však do Evropy ani Asie nikdy nezavítali, proto geny ani jednoho z těchto pradávných druhů nemají. Neznamená to ale, že by v západní Africe k žádnému mezidruhovému křížení nedošlo. Naopak: nové indicie naznačují, že západoafrická populace má v dávné minulosti jednoho nečekaného předka.

Stopa po tajemném neznámém

Ostatky prastarých obyvatel Afriky obsahujících DNA informaci se však nacházejí na tomto kontinentu jen velmi vzácně a ještě těžší je objevit nějaké v západní Africe. Teorii o tajemném neznámém tedy nebylo dlouho čím potvrdit.

Vodítko poskytl až nový vědní obor: moderní genomika, tedy genetický obor, který se zabývá studiem genomů organismů, genetickým mapováním, získáváním sekvencí DNA a srovnáváním genomů různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce.

Tak nějak mohl vypadat nový druh tyranosaura, jehož zkamenělá čelist se našla v jižní Albertě
Říkají mu Smrtka sekáč. Vědci objevili nový druh tyranosaura

Vědci se rozhodli porovnat 405 genomů moderních západoafrických etnik (Jorubů a příslušníků kmene Mende) s genomy neandrtálců a denisovanů. Ke svému překvapení našli v genomech zmíněných etnických národů i stopy dosud neznámého prastarého druhu homininů.

Záhadní duchové řádili i v Evropě a v Asii

Není to poprvé, co se v moderní DNA našla stopa prapředka, o němž se dřív nevědělo. Také v genomech moderních lidí z euroasijské oblasti se našly stopy nejméně tří dosud neobjevených pravěkých homininů.

Nedávný genetický výzkum navíc prokázal, že i někteří moderní Afričané mají v DNA stopu po neandertálcích, již získali pravděpodobně po předcích, kteří pocházeli z mezidruhového křížení v Evropě a v Asii a později se vrátili zpátky do Afriky.

Trachodon z Cesty do pravěku. Tento dinosaurus patřil do čeledi hadrosauridů
Druhem rakoviny, která se dodnes projevuje u lidí, trpěli i dinosauři

Nová studie, publikovaná ve Science Advances, je však průlomová tím, že poprvé objevuje genetické dědictví neznámého hominina v DNA západoafrické populace.

Nové zjištění podporuje podle Science Alert ještě několik dalších studií, podle nichž mohlo mezi pradávnými a moderními lidskými populacemi docházet v Africe k opakovanému křížení. Není ale známo, kdy, kde a do jaké míry.

"Máme-li skutečně pochopit zrození a genetickou skladbu našich dávných předků, potřebujeme víc analýz afrických genomů z celého kontinentu," uzavírá Science Alert.