Pod Aljaškou „spí“ další monstrum. Vědci objevili nový supervulkán

Dosud vědci na ostrovech znali několik samostatných sopek. Nejnovější výzkum, který prezentovali koncem loňského roku na setkání Americké geofyzikální unie, však naznačuje, že tyto sopky jsou propojeny v něco většího. Obávaný supervulkán, jehož případný výbuch může mít celosvětové následky.

Jak uvádí server Science News, současná studie tvrdí, že obří kráter, který se vytvořil při explozi supervulkánu a který naznačuje jeho existenci, spojuje minimálně čtyři již známé sopky. „Ještě nepotvrzený objev vznikl na základě několika důkazů, které ovšem na první pohled nejsou vzájemně propojené," uvedla členka výzkumného týmu Diana Romanová.

Antarktida skrývá vesmírný poklad, před 430 tisíci lety tu došlo k obří explozi

Spojením mnoha zdánlivě nesouvisejících střípků však vědci dospěli k závěru, že pod povrchem Aljašky dříme supervulkán. Jde o přelomový objev. „Jeho potenciální identifikace nám pomůže porozumět, co můžeme očekávat," podotkl vedoucí výzkumného týmu John Power. Výbuch supervulkánu podle něj totiž může zničit světové civilizace.

Tým expertů zjistil, že hrozba v podobě nejnebezpečnější ze sopek číhá zřejmě pod Ostrovy čtyř hor. Jméno jako vystřižené z Tolkienových románů ve skutečnosti označuje šestici vulkanických ostrovů Carlisle, Cleveland, Herbert, Kagamil, Tana a Uliag.  Na první dobrou vypadají jako pouhý shluk sopek. Jak informoval web Science News, vědce ovšem zaujal obří kráter, který naznačuje, že hlukoko pod povrchem jsou propojené v supervulkán. Kráter totiž nápadně připomíná kalderu enormních rozměrů. Tedy útvar, který vzniká po erupci, při které se zhroutí centrální část sopky a propadne se.

Na světě je plno tajemných míst, která by podle vědců vůbec neměla existovat

Mount Cleveland patří k nejaktivnějším sopkám v oblasti. „Nepřekvapilo nás, že v oblasti byla mikrozemětřesení. Ovšem šířila se dál na východ a sever víc, než by bylo běžné, kdyby jejich původem byly pouze sopky viditelné na povrchu," uvedla Romanová.

Toto zjištění podpořilo teorii o kaldeře, činnost Mount Clevelandu totiž přesně zapadá do scénáře, podle kterého na okraji obřích kráterů supervulkánů zůstávají stále aktivní sopky. „Od roku 2001 jsme zaznamenali šedesát až sedmdesát erupcí," poznamenal pro Science News Power.

Vědce nyní čeká ještě dlouhý výzkum. Ten jim ale komplikují podmínky na Aleutách, cípu Aljašky. V oblasti totiž vědci mohou bádat pouze po určitou část v roce.

Následník supervulkánu z Yellowstone

Pokud se teorie vědců potvrdí, v Aleutách objevili nový supervulkán, nejnebezpečnější sopku světa. Není ovšem první, na světě je takových vulkánů několik.

Zřejmě nejznámějším je Yellowstone. Jméno, které si většina lidí spojí se známým americkým národním parkem, ve skutečnosti patří i supervulkánu, na němž se právě park rozkládá. Pokud by Yellowstone někdy vybuchnul, pro Ameriku by to znamenalo katastrofu. A nejen pro ni, důsledky takové erupce by pocítil celý svět. Americká vládní organizace USGS uvedla, že pyroklastický proud z výbuchu by zcela zaplavil státy nejblíže národnímu parku a zbytek Spojených států by pokryl sopečný popel. Ze Spojených států by se tak mohly stát novodobé Pompeje.

Izraelská Jeskyně hrůz: Záhadné místo odhalilo další překvapivé tajemství

Nedozírné důsledky by erupce Yellowstonu měla i pro zbytek světa. Výrazně by se totiž změnilo klima na planetě, což by znamenalo vyhynutí mnoha druhů živočichů a rostlin. Erupce Yellowstonu se naposledy odehrála před 640 tisíci lety a zůstala po ní obří kaldera, podobná, jakou nyní vědci objevili na Aleutách. Byť podle odborníků z USGS nyní bezprostředně výbuch Yellowstonu nehrozí, v místech stále zaznamenávají čilou sopečnou aktivitu.

Amerika skrývá i další supervulkány, jejichž výbuchy před stovkami tisíc či miliony let způsobily na zemi katastrofy, jaké nyní známe snad jen ze sci-fi filmů. Před osmadvaceti miliony let vybuchl supervulkán La Caldera Garita, který se nachází na území dnešního amerického státu Colorado. A šlo o jednu z nejsilnějších erupcí v dějinách Země. Právě tento supervulkán stál za masivním vymíráním v třetihorách.

Cestovat rychleji než světlo je možné, tvrdí vědec. Nabídl řešení

Před čtyřiasedmdesáti tisíci let pak erupce supervulkánu Toba na indonézském ostrově Sumatra přivedla lidstvo na pokraj vyhynutí. Podle encyklopedie Britannica vychrlil supervulkán zhruba 2 800 kubických kilometrů lávy a prachu. Pro porovnání, když Vesuv zničil Pompeje, chrlil přibližně devět kubických kilometrů, a sopka Eyjafjallajökull na Islandu před deseti lety pouze půl kilometru kubického takového materiálu.

Na Zemi se prudce změnilo klima a nastalo masivní vymírání rostlin i živočichů. Dodnes podle vědců žádná erupce supervulkánu výbuch Toby nepřekonala. Místo, kde supervulkán vybuchl, nyní připomíná stejnojmenné sopečné jezero.

Před čtyřmi miliony let se pak odehrála jedna z nejničivějších erupcí supervulkánu na světě v jižní Americe. Konkrétně na severu dnešní Chile vybuchl supervulkán Pacana Caldera. Rozsah erupce byl v zásadě podobný, jako u supervulkánu Toba, akorát zasáhla geograficky jinou oblast.

O jeden a půl milionu let později jižní Ameriku ovlivnil obří výbuch supervulkánu znovu. Tentokrát se o něj postaral supervulkán Cerro Galan, který se nacházel v argentinské provincii Catamarca. Šlo již o slabší výbuch, než u jeho čilského kolegy, i tak ale byly důsledky stále velké nejen pro jižní Ameriku.

Vědci odhalili původ tajemného objektu Oumuamua. O mimozemskou loď nejde

Co se supervulkánů týče, v Oceánií je vědci objevili v novozélanské oblasti Taupo. Výbuchy tamních supervulkánů Whakamaru a Taupo se postaraly o katastrofu nejen v oceánské oblasti, ale i v části Asie. Taupa vybuchl před více než šestadvaceti tisíci lety a šlo o poslední podobnou explozi v oblasti. Erupce ale zřejmě prodloužila tehdejší dobu ledovou o dalších deset tisíc let.

Supervulkány lze najít i v Evropě. České republice nejbliže je supervulkán Campi Flegrei. Nachází se nedaleko italské Neapole. Podle časopisu Nature naposled vybuchl před devětadvaceti tisíci lety a pokryl celý region sopečným prachem.

Před několika lety vědci mezi supervulkány zařadili rovněž oblast Středosibiřské plošiny. Výbuch tamního supervulkánu podle jejich zjištění zničil ozonovou vrstvu planety. Erupce vulkánu v oblasti dnešních Sibiřských trapů trvala podle nejnovějších vědeckých poznatků celý jeden milion let, prakticky zlikvidovala ozónovou vrstvu planety a vyhubila 96 procent všech organismů v mořích a okolo 70 procent pozemských živočichů.

Celkem na světě bylo zaznamenáno dvacet supervulkánů, respektive jejich výbuchů, přičemž některé se odehrály opakovaně ve stejných oblastech.