Detekce podzemních rezervoárů kapalné vody na jižním pólu Marsu byla oznámena v roce 2018. Radarové signály tehdy odhalily těsně pod povrchem planety a pod ledem silně reflexní plochu, což vedlo výzkumníky k teorii, že nejde o nic jiného než o podzemní nádrže kapalné vody.

Následné průzkumy objevily další lesklé reflexní skvrny, které naznačovaly dokonce celou síť podzemních jezer.

Takový objev by byl zlomový. Na Zemi jsou podzemní vodní útvary místy, kde se nachází mikrobiální život, jehož přežití závisí zejména na chemických reakcích, nikoliv na slunečním záření. Nález takových ploch by mohl představovat další indicii přibližující vědce k odpovědi na léta pokládanou otázku. Je na Marsu život?

Jedna ze selfie, kterou vozítko Curiosity vyfotilo při své misi na Marsu.
Krok od průlomu? Na Marsu byl možná opravdu život, mise Curiosity je blízko cíli

Poslední výzkumy ale bohužel odborníky od odpovědi opět vzdalují. Mars je totiž pravděpodobně příliš studený na to, aby v něm byly nádrže plné kapaliny.

„Aby se voda v kapalném skupenství udržela tak blízko pod povrchem, je k tomu potřeba jak velmi slané prostředí, tak silný, lokálně generovaný zdroj tepla. Nic z toho jsme ale bohužel v oblasti doposud neobjevili,“ říká pro Science Alert planetární vědec Cyril Grima z Texaské univerzity.

Tajemné skvrny

Co jsou tedy tyto lesklé reflexní skvrny, když ne voda? Nejnovější studie naznačuje, že by podobnou odrazivost jako signál detekovaný v roce 2018 přístrojem MARSIS, mohl mít zamrzlý jíl. Stejně jako zmrzlá hlína zde na Zemi vysoce odráží radary, je toho schopná i sopečná horina, která je bohatá na kovy, kterých má Mars obrovské zásoby.

Grima a jeho kolegové použili v nové studii data z MARSIS za poslední tři roky. Přes celou radarovou kouli Marsu položili virtuální ledovou vrstvu a hledali reflexní skvrny podobné těm, které byly před časem detekovány jako voda. A našli je. Byly rozptýleny ve všech zeměpisných šířkách. Výzkumníci následně porovnávali tyto plochy s již známými útvary na Marsu a přišli na to, že tvar tajemných skvrn odpovídá terénu, který vytvořila sopečná činnost.

Historie vody na Marsu

Následující mise dálkového průzkumu rudé planety se budou zaměřovat na další monitorování ledové čepičky, aby zjistily, zda je tato nová interpretace pravděpodobná a tajemství velkých lesklých skvrn opravdu spočívá v zmrzlé hlíně. 

Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes.
NASA zveřejnila strašidelné zvuky z vesmíru. Běhá z nich mráz po zádech

Nová studie, vyvracející teorie o jezerech plných vody, nabízí další možnosti a cesty k rozsáhlejším výzkumům. Konkrétně mohou pomoci lépe porozumět historii vody na Marsu. „Myslím si, že krása tohoto nálezu spočívá v tom, že i když popírá původní myšlenku o přítomnosti kapaliny na planetě, otevírá další možností bádání. Poskytuje přesná místa, kam se vydat hledat důkazy o prastarých jezerech a korytech řek. Můžeme nahlédnout do dávné minulosti před miliardami let a pochopit důvod vysychání Marsu,“ říká ke studii zveřejněné v Geophysical Research Letters vědec Ian Smith, který vedl výzkum o teorii zamrzlé hlíny.

Další mise

Tito dva vědci, Smith a Grima, budou nyní pracovat na návrzích další studie, která by se pomocí radaru pokusila znovu lokalizovat vodu na rudé planetě, a to jak pro budoucí mise s posádkou, tak pro získání více informací o Marsu samotném.

„Věda často není spolehlivá na první pokus, a to platí zejména v té planetární. Díváme se na místa, která nikdy nikdo nenavštívil a spoléháme se na přístroje, které vše snímají pouze na dálku,“ dodal Smith.