Už po jeho zvolení do Sněmovny totiž začali Radějovští řešit, jak si vedení vesnice nově rozdělí práci. „Stal jsem se neuvolněným starostou, a za ušetřené peníze jsme si zvolili ještě jednoho místostarostu. Navzájem jsme si rozdělili kompetence, hodně mi pomáhají místostarostové a zaměstnanci úřadu. Jde to zvládat, i když to není asi úplně ideální, ale v současné době nevím, jak to jinak nastavit,“ uvedl Hájek.

I po volbách by chtěl podle svých slov pracovat v obci na dokončení areálu s víceúčelovým hřištěm, na zřízení sběrného dvora a po zpracování studie pokračovat v přípravě domova pro seniory pro přibližně patnáct lidí. O tom, jak bude vedení obce fungovat dál, podle něj rozhodnou voliči. Na výběr mají ze dvou kandidátek. Tu obhajující vítězství z před čtyř let vede právě starosta, následovaný oběma místostarosty.

Jiná situace se rýsuje před poslankyní občanských demokratů Janou Bačíkovou, která je starostkou více než dvoutisícových Vacenovic. Po třech volebních obdobích totiž skončí ve funkci nezávislý místostarosta František Novák, který už nekandiduje. Vacenovice tak po dvanácti letech zažijí změnu ve svém vedení. „Kandidátky se obměnily, takže uvidíme, jak to vyhodnotí voliči. Navíc ve Sněmovně jsem už téměř rok, takže občané mají povědomí o mé práci a skloubení obou funkcí. K tomu za mnou stojí manšaft velmi schopných lidí. A mám ještě spoustu nápadů a vizí, které bych v obci ráda promítla a využila všech zkušeností, co mám za poslední tři volební období,“ řekla starostka. Mezi priority řadí dobudování multifunkčního domu, kde bude zdravotní středisko i byty. V plánu jsou i další bytové domy, nové dětské hřiště či nové stavební parcely. „V žádném případě na úkor vykácených stromů,“ podotkla Bačíková.

Změna plánu. Kyjov postaví větší sběrný dvůr sám, víme proč

Pohled na zastávání více funkcí se různí nejen mezi jednotlivými politickými stranami. „Česká republika nemá zákaz kumulovat mandáty. V řadě jiných zemí je obvyklé, že nemůžete být současně zastupitelem obecním, krajským nebo poslancem. U nás to tak ale není. Dokonce se zdá, že to voličům skutečně nevadí a ještě oceňují možný benefit u zastupitelů na nejvyšší úrovni jejich často širší rozhled či kontakty,“ upozornil děkan brněnské fakulty sociálních studií Stanislav Balík s tím, že právě připravují výzkum těchto benefitů pro rozvoj obcí.

Podle něj by navíc politika, který se dokázal vyšvihnout do poslanecké role, mělo dobře znát minimálně větší okolí jeho obce či města. „Vyjadřuje se i mediálně. Dává tak smysl, že stojí v čele kandidátní listiny. To si někdy překládáme, že je to i kandidát na starostu, čímž ale nutně nemusí být. To, že je to někde zvykem, neznamená, že to tak i všichni berou. Zdaleka ne,“ uvedl politolog.

Možná právě širší známosti využívá i lidovecký poslanec a hodonínský zastupitel Antonín Tesařík. „Z pohledu minulých voleb jsem na prvním nevolitelném místě, máme totiž pět zastupitelů a jsem na šesté pozici. Samozřejmě nejde jen o podporu naší kandidátky Pozitivně pro Hodonín, ale je také důležité ukázat to, že mít ve městě poslance má svůj význam,“ řekl Tesařík, což se podle něj ukázalo v případě řešení S-centra. Myslím si, že je důležité, aby poslanec, případně senátor, měl kontakt s komunální politikou ve městem, kde žije. Měl informace o prioritách, které se řeší směrem ke kraji nebo ke státu, a mohl případně účinně pomoci,“ uvedl dvaašedesátiletý politik, který by tak rád obhájil post městského zastupitele.

V Mutěnicích hořelo podkroví rodinného domu. Škoda půl milionu

Své případné angažmá v radě však vyloučil. „Práce v Praze mi neumožní, abych fungoval ve funkcích na úrovni města. Mou představou je působit jako člen zastupitelstva,“ podotkl Tesařík.

Otázky, jestli může kandidátovi v komunálních volbách uškodit to, jestli je vládním poslancem, nebo jaký má pro něj vliv podpora premiéra nebo šéfa opozice, jsou podle politologa podružné mimo skutečně velká města. „Voliči se nerozhodují na základě takových doporučení, ale podle osobní známosti nebo charakteristik člověka, tedy jestli je aktivní, hasič nebo fotbalista,“ dodal Balík s tím, že v komunálních volbách je u vztahu mezi voličem a kandidátem mnohem důležitější osobní kontakt a známost než stranická příslušnost.

Kandidatura v komunálních volbách ale není výsadou jen opozičních poslanců. Například poslanec a bývalý ředitel kyjovské nemocnice Lubomír Wenzl vede kandidátku ANO 2011 – Za obec krásnější v bývalé fotbalové baště, v Drnovicích na Vyškovsku.