V nové radě města jste s Karin Karasovou a Ireou Matonohovou tři ženy, v minulé radě jste byla jediná. Jak je složité ukočírovat všechny muže?

Uvidíme, jaké to nyní bude. V předchozím volebním období mně docela vyhovovalo, že jsem byla jedinou ženou a tou hlavní. Kolegové mě respektovali a přiznávám, že jsem trochu brala jako výhodu, že jsem jedinou ženou. Teď uvidíme. Předpokládám, že nebude problém vést radu i za přítomnosti ostatních žen. Co se týká paní náměstkyně Karasové, vnímám její práci za poslední čtyři roky, kdy byla opoziční zastupitelkou a starostkou Králova Pole. Pracovně jsme se často vídaly. Co se týče paní Matonohové, s tou předchozí pracovní zkušeností nemám, ale jak jsme měly možnost se potkat v posledních dnech, myslím si, že spolupráce bude také bez problému.

V roce 2018 jste se stala druhou primátorkou Brna po Dagmar Lastovecké. Stále se s ní radíte?

Ano, čerpám od ní rady. I v posledních týdnech jsme byly v kontaktu. Hodně jsme se vracely do minulosti, bavily se o úskalích koaliční spolupráce. Ona vzpomínala, jaké byly vztahy v její koalici, že to nebylo úplně jednoduché období.

Jednou z vašich hlavních priorit je energetická soběstačnost města. K tomu má pomoci i výstavba horkovodu z Dukovan. V jaké fázi je nyní tento projekt?

Je jasné, že horkovod nemůžeme postavit a uvést do provozu v tomto volebním období. Z našeho pohledu je úkol učinit co nejvíce kroků a dělat je co možná nejrychleji, abychom v dohledné době dospěli k tomu, že horkovod bude přivedený z Dukovan do Brna. A bude zásobovat město teplem.

Co už se vám od jara podařilo zařídit?

Nyní se projednává změna liniového zákona, který by měl tuto stavbu zahrnout do své přílohy, což by následně vedlo k jednoduššímu procesu povolování. Zároveň řešíme technické parametry. Máme spolupráci mezi naší městskou společností Teplárny Brno a společností ČEZ. V červnu jsme podepsali memorandum, kde jsme se zavázali, že do konce září vzniknou základní analýzy, což jsme zvládli. Nyní pokračujeme na konkrétnějších parametrech, abychom mohli v nejbližší době uzavřít další už konkrétnější smlouvy mezi oběma společnostmi.

Kdy je reálné, že by mohl být horkovod funkční?

Uvádíme horizont šesti let.

Jaké další kroky v oblasti energetiky plánujete?

Připomenu nový štěpkový zdroj z úrovně Tepláren Brno, plánovanou výstavbu třetího kotle ve společnosti Sako Brno a veškeré další snahy, jako jsou třeba solární panely.

Před koncem uplynulého volebního období jste vysoutěžili firmu na stavbu multifunkční haly v areálu výstaviště za více než čtyři miliardy korun. Jak reálné je, že získáte potřebné množství peněz a stavba opravdu začne?

V tuto chvíli nemáme ani koncesionáře, a to z důvodu, že není ideální ekonomická situace. Když jsme s tímto začínali, měli jsme představu, že se do řízení o tom, kdo bude halu provozovat, přihlásí více zájemců i ze zahraničí. Bohužel do prvního koncesního řízení padla válka na Ukrajině. Koncesionáře jsme nevybrali, protože v závěru žádný uchazeč nebyl. V tuto chvíli pokračuje druhé řízení. Nezbytným předpokladem, abychom vůbec mohli uvažovat o stavbě haly, je, že budeme mít koncesionáře. Pak nemáme ani takzvanou notifikaci evropské komise. Řízení nemůže být dokončené, dokud nebudeme znát koncesionáře. Pro mě bylo zásadní, že máme s koaličními partnery vůli mít připraveno všechno tak, aby stavba mohla začít. Ve chvíli, kdy se tak stane, budeme řešit, jaká je ekonomická situace a jaké jsou výhledy do budoucna. Pak se budeme muset rozhodnout, kdy se stavbou haly začneme. Budu se snažit najít i další zdroje. Povedu opakovaně jednání se zástupci státu, protože tam máme zatím přislíbenou částku pouze tři sta milionů korun z Národní sportovní agentury. Jsem přesvědčená o tom, že stavba tohoto typu by si zasloužila větší podporu ze státního rozpočtu. Možná se vrátíme k myšlence, jestli by se nemohl zapojit i soukromý subjekt.

Jednáte i s vaším kolegou ze zastupitelstva Liborem Zábranským o tom, že by halu provozovala hokejová Kometa, nebo už je to uzavřená věc?

K tomu se bohužel nemůžu vyjádřit, protože nejsem členkou komise, která vybírá koncesionáře. Tím pádem nemám dané informace. Budu je mít teprve až komise předloží své závěry radě města.

V minulém volebním období zastupitelé neschválili nový územní plán. Byly kvůli němu i neshody v koalici. Dohodli jste se nyní, jak dosáhnout co nejrychlejšího schválení důležitého dokumentu?

Dosáhli jsme shody. Bylo to jedno z témat, které bylo nejtěžší s Lidovci a se Starosty. Protože právě na tomto tématu jsme se před volbami neshodli. Pro mě bylo zásadní, aby byl návrh nového územního plánu upravený podle pokynů, které byly schváleny na zastupitelstvu už v minulém volebním období. Všichni vnímají, že by se tak mělo stát v co možná nejkratším termínu. Také jsme se dohodli, že paralelně budeme projednávat i změny stávajícího územního plánu, aby nejvýznamnější věci, které by v něm potřebovaly být zakotvené, co možná nejdříve šly cestou změn. Na tom jsme také neměli před volbami shodu. Lidovci, kteří měli územní plán v gesci, nebyli zastánci projednávání jeho změn.

Nově máte na starosti kulturu, přičemž sama jste přiznala, že v této oblasti nejste odbornicí. Budete v této oblasti spolupracovat s experty?

Cítila jsem, že oblast kultury v příštích čtyřech letech bude poměrně významná. Plánujeme výstavbu Janáčkova kulturního centra. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodovala, že si vezmu gesci kultury pod sebe, věřila jsem, že se dostaneme do druhého kola výběru Evropského hlavního města kultury pro rok 2028. Nedopadlo to, nicméně už jsem nechtěla svoje rozhodnutí měnit. Měli jsme na kandidátce ředitele Městského divadla Brno Stanislava Mošu. Tím jsme jistým způsobem deklarovali, že o tuto oblast máme zájem. Pan ředitel se bohužel do zastupitelstva nedostal. Pokud by tomu tak bylo, žádala bych jej o to, aby si ji vzal pod sebe. Plánuji spolupráci s odborníky a pan Moša bude jedním z nich.

V posledních týdnech vyplouvají na povrch kauzy v souvislosti s manipulacemi s městskými byty. Policisté zasahovali tento týden i v kanceláři náměstka Petra Hladíka. Ovlivnilo to nějak jednání o koalici?

Zasáhlo to v jediném případu, a to, že se Piráti nakonec rozhodli nebýt její součástí.

Plánujete v souvislosti s těmito kauzami změnit pro příští roky bytovou politiku na brněnském magistrátu?

Dohodli jsme se, že ukončíme proces privatizace. Zakotvili jsme to i do koaliční smlouvy, nicméně neumím úplně říci, jestli by tam tohle pravidlo nebylo i bez událostí posledních dní. Za ODS mohu říci, že před čtyřmi lety jsme privatizaci bytových domů měli jako jedno z témat, letos už mezi nimi chyběla.

Byla konkrétně u náměstka Hladíka debata, jestli má být součástí nové rady či nikoliv?

Konkrétně u Lidovců a Starostů jsme po celou dobu koaličního vyjednávání nevěděli, kteří lidé by měli určité funkce zastávat. Ptali jsme se jich, jaké gesce by chtěli, nicméně bez konkrétního personálního obsazení. Bylo z mého pohledu zřejmé, že pokud o panu náměstku Hladíkovi mluví jako o možném ministru životního prostředí, spíše jsme počítali s variantou, že by součástí rady nebyl. Držíme nepsané pravidlo, že do personálních otázek jednotlivých subjektů nezasahujeme. Personální složení Lidovců a Pirátů jsme se dozvěděli až na poslední chvíli ve středu. Pouze jsme informaci přijali jako fakt. Nijak jsme o tom nedebatovali.

Jaké máte informace k policejnímu zásahu na brněnském magistrátu?

Na začátku mě informoval pan tajemník, že dochází k úkonům ze strany policie v budovách magistrátu. Pak mě to specifikoval, že se jedná o budovu na Malinovského náměstí a budovu Nové radnice, což se pak nedalo přehlédnout. Jinak mám informace pouze z médií.