Celkově neutěšený stav zámku mezitím zůstává bez výrazné změny. Péči dostávají alespoň chodbové klenby. „Je to nepříjemné. Už mnoho roků je v katastrofálním stavu, přitom je to památka po našich předcích. To, že tady vzniklo parkoviště, je v pořádku. I v samotném zámku se už začíná něco dít,“ svěřil se před památkově chráněným komplexem například František Tříska.

Krátce po referendu se na celý areál zaměřil nově ustavený městský výbor. Ten se podle slov zastupitele Ebringera soustředí hlavně na stabilizaci budovy. „Řešíme statiku, klenbu, projekt odvodu dešťových vod i lokální opravu střechy a přípravu na projekt možných nových stropů hlavní budovy a novou střechu lisovny. Stropy hlavní budovy jsou poslední statickou záležitostí, která chybí do úplného celkového zajištění budovy. Dále už by šlo o klasickou rekonstrukci,“ představil aktuální stav Ebringer.

ANKETA: Jaká je vaše představa o budoucnosti bzeneckého zámku?

Rudolf Bauer
ANKETA: Jaká je vaše představa o budoucnosti bzeneckého zámku?

Teprve po dokončení průzkumů a základních oprav bude moci vstoupit do zámku veřejnost. „Pokud bude v zastupitelstvu už většina, která bude chtít zámek opravit a ne jej prodat, bude možné zahájit debatu s veřejností, co by mělo v zámku přesně být. Taková jednání není možné zorganizovat z pěti opozičních křesel,“ uvedl Ebringer.

Právě nevyužívanost zámku je ale terčem kritiky bývalého vedení radnice, které má navíc v dosluhujícím zastupitelstvu většinu. Nad zemí jsou využívané prostory loutkovým divadlem a dole rozsáhlé sklepy, které si pronajímá sousední vinařství. „Je otázka, k jakému účelu se bude zámek opravovat. To se ale stále neví,“ podotkl poslední bzenecký starosta Pavel Čejka.

Podívejte se, kdo chce být starostou v Bzenci. Klikněte ZDE.

Navíc situace po volbách, v nichž se zvýšil počet kandidujících uskupení na jedenáct, může být v patnáctičlenném zastupitelstvu nepřehledná. „Ať volby ve Bzenci vyhraje kdokoliv, bude nové volební období velmi složité. Především ceny energii budou ubírat velkou část rozpočtu a na případné investice zůstane jen velmi málo. Navíc ceny stavebních materiálů také zásadně vzrostly, proto se opraví ještě méně. Myslíme si, že není v silách města zámek smysluplně opravit a provozovat,“ uvedl exmístostarosta Ivan Černý, který v posledních komunálních volbách získal nejvíce preferenčních hlasů.

Pohled do historie

Dnešní zámek ve stylu novogotiky byl podle památkářů vystavěný v letech 1853 až 55 na místě barokní budovy, které předcházela pozdně gotická tvrz.
Areál zámku tvoří hlavní budova spolu s dvěma budovami předzámčí uzavírajícími čestný dvůr. Vlastní budova zámku i dvě boční křídla mají jednotný charakter tzv. tudorovské gotiky. Jedná se o monumentální stavbu historizujících forem z druhé poloviny 19. století a jeden z mála významných dokladů romantického proudu v architektuře jižní Moravy.
A to přesto, že po většinu existence nezažívá dlouhé éry rozkvětu a dokonce tady vlastníci ani příliš nebydleli. Naopak zámek sloužil například jako sklad léčiv a hlavně se zamlouval vinařům.
Objekty zámku a přilehlého parku koupilo město Bzenec v prosinci 2002. O tom, že zůstává v rukou města, rozhodli místní v referendu loni na podzim.

O kontrolních dnech jsou chodbové klenby prvního a druhého podlaží zámku pod dohledem památkového ústavu. Práce na nich finišovaly v srpnu. „Co se týká dalšího postupu, měl by se týkat opatření proti vlhkosti. Především zatékající dešťová voda dělá v některých místech velký problém a potřebná je rovněž sanace poškozeného krovu,“ upozornila mluvčí Národního památkového ústavu Radmila Stránská.

Kromě vlhkosti tady trable způsobuje i dřevokazný hmyz. „Nejdůležitější při dalších pracích bude, aby se město jako vlastník rozhodlo, jak s objektem dál naložit, jaké by mělo být jeho využití. V návaznosti na to je připravovat projektovou dokumentaci,“ dodala Stránská.

Předvolební reportáž Deníku: Proč právě Bzenec?
Petr Turek.Petr Turek.Zdroj: archiv P. Turka
Bzenec je největším městem hodonínského okresu, které vlastní zámek. A loňské referendum rozhodlo o tom, jestli zámek zůstane v rukou města. Kromě toho, že památkově chráněný areál zůstává městský, ale hlasování mělo i další následky. Bzenec se tak zřejmě zapsal do paměti politologů i na samosprávu zaměřených úředníků, jelikož se město dostalo do situace, kdy poměrně rychle po hlasování přišlo o druhého místostarostu, a pak o starostu, prvního místostarostu i zbylé radní. Zastupitelstvo podpořilo zřízení speciálního výboru pro obnovu zámku a do čela města zvolilo, nebo spíše pověřilo zastupitele pravomocemi starosty.

Tím ale nekončí příběh o zámku. Také v novém volebním období budou muset Bzenčané o zámku minimálně jednat. Navíc současná koalice a opozice stále nenašly společnou řeč o budoucnosti zámku. Jedni chtějí zámek opravovat, druzí na něm šetřit. Do toho dění kolem zámku zřejmě rozvířilo větší zájem o veřejný prostor. Pro zářijové komunální volby přibyly ve Bzenci čtyři kandidátní listiny, takže se tady o hlasy bude ucházet už jedenáct uskupení, tedy přibližně sto šedesát kandidátů. Takže voliči tady mají k dispozici dokonce více kandidátních listin než v okresním městě. Vše bude mít ve Bzenci v rukou zhruba tři a půl tisíce voličů. Ti před čtyřmi roky určili tři vítězné subjekty, které získaly po třech mandátech. Taková výsledková vyrovnanost je mezi městy v regionu poměrně výjimečná.

Petr Turek, redaktor Hodonínského Deníku