„Přišel za námi dvacetiletý chlapce s prosbou, abychom ho pokřtili. Když jsme se ho zeptali, co bylo tím impulsem, který ho přiměl k jeho žádosti, odpověděl, že ho přesvědčil koncert duchovní hudby,“ popsal děkan Zouhar tuto událost. První dny křesťanské kultury v Hodoníně byly podle něj víc než vydařené počtem návštěvníků i jejich odezvou.

„V jiných městech přišli s myšlenkou dnů křesťanské kultury už dříve, a tak jsme se u nich poučili. Našim cílem bylo oslovit širší veřejnost. Lidi hledající cestu k víře i nevěřící,“ vysvětlil smysl celé akce člen České křesťanské akademie Pavel Riedl.

Do Hodonína se jim podařilo přitáhnout skutečné osobnosti, které pak přilákaly mnoho další lidí.

Vše zahájila přednáška profesora Jana Sokola o morálce a etice. Návštěvnicky nejúspěšnější akcí pak byla beseda Tomáše Halíka, který mluvil o vztahu víry a nevíry. Závěr obstarala páteční mše a beseda pražského světícího biskupa Václava Malého.

„Křesťanské akademie mě zvou velice často, a to že jsem do Hodonína přijel ve dnech křesťanské kultury, je spíš šťastná náhoda, protože teď už nemám volno až do léta,“ řekl Václav Malý. Nadchl ho už první bod programu, beseda se studenty gymnázia. „Dostával jsem otázky na tělo, musel jsme se nad mnohými věcmi znovu zamyslet,“ dodal.

Večer pak hovořil o vztahu evangelia a lidských práv. Duchovní, který je dodnes známý jako moderátor revolučních událostí v roce 1989, nachází kořeny lidských práv v evropské reformaci.

„Protestanti zdůrazňovali přístup jednotlivce k písmu a také jeho zodpovědnost. Ta ale předpokládala možnost svobodné volby a z toho se vyvinula potřeba práv jednotlivce,“ vysvětlil.

Kromě besed se konal například koncert duchovní hudby v podání hodonínského pěveckého sboru, literárně hudební pásmo slovenských autorů a v hodonínském kostele Svatého Vavřince zazněla vůbec poprvé řecko katolická mše.

Za rok v Hodoníně Dny křesťanské kultury nebudou. „Chceme je pořádat každé dva roky, aby nezevšedněly a abychom mohli pokaždé pozvat skutečné osobnosti,“ řekl Riedl.