„V tuto dobu míváme pravidelně společnou výstavu v hodonínské knihovně, ta bude letos ale až na podzim, a tak abychom nevyšli ze cviku, udělali jsme si ji u mě v galerii,“ říká Cyril Gajdík.

Každý z členů Kontaktu zde představuje svůj okruh tvorby, ve kterém dosahuje nejlepších výsledků a v němž si už získal osobitý styl. Všichni vystavují nejnovější fotky. Tři autoři se zaměřili na krajinu, Ladislav Mrkva zůstal věrný reportáži, díky které přináší obraz života na vesnici a nově i vztah člověka k přírodě. Poslední z autorů Cyril Gajdík nafotil akty, čímž jako jediný z pětice porušil svoji tradici dokumentaristiky.

„Jsou to fotky, se kterými jsem doposud nevyšel,“ přiblížil Gajdík. Zatím nevystavované jsou i všechny snímky krajiny.

Krajina v záběru

Zatímco Zdeněk Kučera nabízí černobílý pohled na chřibské lesy a na krajinu se také podíval z výšky ultralehkého letadla, Radek Severa se pokouší přírodu zachytit v detailu.

„Místo širokoúhlého objektivu fotím teleobjektivem, chodím a hledám detaily,“ popisuje focení Severa, který už dnes přesně ví, na jaký kopec si kvůli dobrému záběru vyšlápnout. „Severovy krajiny jsou tak dokonalé, až budí dojem, že jsou upravené na PC, což samozřejmě není pravda,“ chválí Gajdík kolegu, který loni posbíral hned tři ocenění na fotografických soutěžích.

Poslední z pětice, typický krajinář Milan Havlíček se inspiruje zemědělskou krajinou Slovácka a nabízí i srovnání slováckých motivů s Vysočinou, kam často jezdí.

„Jde vidět, že kluci jdou pořád dopředu, že mají motivaci růst,“ hodnotí výstavu Gajdík. Právě u něj se fotografové scházejí, radí si a hodnotí si fotky. „Vím, že kritika nás posouvá. Ale i důvěra, kterou k sobě máme. My jsme se snad hledali,“ mluví Gajdík otevřeně o silné vazbě k přátelům z Kontaktu.