Manželé Svobodovi z Hodonína si koupili v nedalekých Mikulčicích stavební parcelu. Začali kopat základy a jelikož museli jít hodně do hloubky, čekalo je překvapení, nad kterým zajásali především archeologové.

„Zánik objeveného sklepa a jeho nadzemní části, která se při požáru zřejmě do něj zřítila, je kladen na základě většího množství zlomků keramických nádob do pozdního středověku. To znamená 14. nebo 15. století,“ uvádí archeolog Masarykova muzea Hodonín František Kostrouch.

Vyloučit podle něj nelze ani dobu husitských válek a válek z konce 15. století mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, které Mikulčice a okolní vesnice silně poznamenaly.

K ojedinělému nálezu došlo částečně i díky tomu, že Svobodovi chtějí mít svůj nový dům podsklepený. Proto bylo třeba kopat hlouběji. Jelikož je vždy třeba zahájení výkopů hlásit archeologům, k objevu už chybělo málo.

Výzkum je podle archeologů pro Mikulčice významný i proto, že je v obci teprve prvním, a i v rámci České republiky jde o jeden z mála případů, kdy bylo možné zkoumat zázemí původně středověké usedlosti v rámci žijící vesnice. Parcela se staveništěm se nachází přímo na návsi, naproti kostela.

I u majitelů pozemku převládá spokojenost nad zajímavostí objevu nad nespokojeností s oddálením stavby.

„Každý týden se několikrát chodím dívat a zajímám se, co tam nacházejí. Jsem rád, že tímto zůsobem poznám historii parcely. Stavba se zpozdí asi o pět týdnů, což není tak zlé,“ říká Pavel Svoboda. Ten si pořizuje z prací vlastní fotodokumentaci. V budoucím domě vybraným fotografiím prý určitě najde své speciální místo.

Není sám, koho novinky zajímají. Místo se stalo nyní vyhledávaným cílem vycházek místních.

„Taky jsem zašel. Je to určitě zajímavé. I náš pan kronikář tam pravidelně dochází a pořizuje záznamy,“ uvedl mikulčický starosta Josef Helešic. Už loňské práce u základní školy podle něj ukázaly, že okolí kostela by mohlo být na podobné nálezy bohaté.

V zásypu objeveného sklepa se vedle keramiky našly dokonce i pravěké a raně středověké nálezy: čtyři přesleny, surový jantar či velkomoravská a laténská keramika starých Keltů.

Nad sklepem zřejmě majitel skladoval obilí, jehož zuhelnatělé obilky se rovněž dochovaly ve velkém množství.

Podařilo se objevit přes sedmdesát různě velkých jam a jamek středověkého a raně novověkého stáří, které jsou pozůstatkem čilého stavebního ruchu na dvoře významné mikulčické usedlosti.

Zuhelnatělé obilky a další různá semínka se podrobí botanickým analýzám. Pak bude možné určit, co středověký mikulčický sedlák pěstoval za plodiny na polích a následně uskladňoval ve svém domě.

V severozápadní části zkoumané plochy archeologové objevili ještě druhý sklep, opět zaniklý při požáru. V jeho výplni se našly i seškvařené kusy skloviny, což vypovídá o vysokém žáru, který postihl tehdejší usedlost.

Bližší zkoumání druhého sklepa ale počká až na další generace vědců. Zatím zůstane skrytý pod novostavbou garáže.