Vláda totiž v pondělí schválila rozšíření seznamu národních kulturních památek o dalších třicet osm. Mezi nimi figuruje Kuželovský mlýn jako jedna ze čtyř nově prohlášených národních kulturních památek v Jihomoravském kraji. Hodonínsko tak bude mít vedle státního zámku v Miloticích a mikulčických valů ještě třetí památku na sezmanu nejvýznamnější skvostů v zemi.
„Památka bude spadat do vyššího pásma ochrany a očekáváme od toho vyšší návštěvnost,“ reagovala na informaci o „povýšení“ kuželovského mlýna do první ligy mezi památkami jeho správkyně Dana Prachařová. Větrný mlýn v malé vesničce se podle ní dostane více do povědomí tuzemských, ale i zahraničních návštěvníků. „A to nejen mlýn, ale i kultura a tradice Horňácka, které se zde dodržují,“ doplnila.
I podle Františka Okénky, který správcoval ve mlýně třiadvacet let, je na místě, že ho vláda zařadila mezi národní kulturní památky. „Většina z osmi set patnácti mlýnu u nás, přičemž šest set devadesát osm z toho bylo na moravské straně, je už dávno předělaných na bytové jednotky či rekreační objekty. Takových mlýnů, jako je náš kuželovský, který je toho času jediným mlýnem schopným namlít všechny druhy mouky, protože ho Technické muzeum dalo do stoprocentního funkčního stavu, je už poskrovnu,“ vysvětlil Okénka, proč si tato památka označení národní zaslouží.
close
zoom_in
Ministerstvo kultury, které kuželovský mlýn na seznam navrhlo, tvrdí, že vlastníkům národní kulturní památky se zvýší šance dosáhnout na dotace. „A pro kraj to má význam z hlediska turistického ruchu a s tím spojených služeb. Jedná se o jakousi prestiž,“ uvedla Renata Slámková z Informační kanceláře ministerstva kultury. To posuzovalo památky z hlediska jejich autentičnosti, stáří, historickému významu a umělecké i urbanistické hodnoty. Navržené památky musely splňovat i další předpoklady, například že svými hodnotami přesahují regionální význam a dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace.
Správce mlýna Miroslav Břínek z Technického muzea v Brně, pod jehož správu větrný mlýn spadá, jeho zařazení na seznam bere už poněkud pragmatičtěji. „Je ve vyšší kategorii, a samozřejmě, co se týká propagace, zní národní kulturní památka lépe, než jen památka. Takže význam to bude mít určitě pro propagaci, ale jinak se toho moc nezmění. Spíš přibudou trošku problémy při opravách, protože se budou muset mnohem pečlivěji a uvážlivěji konzultovat s památkáři,“ zhodnotil Břínek. Že by se však lépe dařilo sehnat dotace, si nemyslí. „Stát nám sehnat peníze nepomůže. Nezbude nám nic jiného než šetřit, šetřit a šetřit,“ konstatoval.
Větrný mlýn takzvaného holandského typu v Kuželově byl postavený patrně v roce 1842. Za války jej nacisté dali zapečetit, a tak se do něj pustila plíseň a červotoči. V roce 1973 se dostal pod správu Technického muzea v Brně, které ho opravilo. V areálu stojí i hospodářská budova s expozicí života na Horňácku z přelomu 19. a 20. století.
