„Vždyť co krásnějšího na světě může být, než na své patě trochu semene mít?“ recitoval Petr „baskytara“ Bartoš v ztemnělém sále hodonínské Besedy. Potom si položil na klín basovou kytaru a za pomocí nevšedních nástrojů z ní vyluzoval nepoznané zvuky. Struny rozezvučoval třeba plastovým kladívkem a po pražcích jezdil lahví od piva přilepenou k předloktí.
Představit hodonínskou experimentální hudbu různých žánrů bylo záměrem pátečního jednovečerního festivalu JUNI ALLES 2008.
„V Hodoníně ještě nikdy nebyla akce tohoto druhu. Chtěli jsme pozvednout kulturní úroveň o stupínek výš. Myslím si, že není zbytečné učit lidi poslouchat novou hudbu,“ prohlásil o smyslu koncertu jeden z pořadatelů Mojmír Měchura.
Na festivalu vystoupilo celkem sedm hudebníků a formací. Největší potlesk sklidil neofolkař Petr „Avantgarda“ Jurečka. Nekonvenčními nápěvky jako „Já bych vraždil lidi“ se prezentovala skupina Kapela se sjela. Podstatnou část večera zněla hudba tvořená v počítačích. Několik vrstev zvuku i obrazu naživo mixovala dvojice Set Masini Electric. Počítačové samply s živým rádiovým vysíláním zase kombinovalo trio Noise FM Corporation.
Organizátory zklamala nízká návštěvnost festivalu. Přestože bylo vstupné dobrovolné, přišlo diváků jen několik desítek. Jestli se uskuteční další ročníky, není proto zatím jasné. „Hodonín je možná moc malé město na takovou hudbu,“ posteskl si vystupující Petr Bartoš.
PAVEL ŠÍMA
