Tomalu přitom folklorní veřejnost zná spíše jako kontráše cimbálových muzik Mladí Burčáci a Cifra. „Jenže já jsem od šesti let chodil kromě houslí také do Kunovjánku a Děcek z Kunovic, přičemž základy verbuňku mně dal Kunovičan Libor Habarta. V patnácti letech jsem se definitivně rozhodl pro muziku. Bylo mně ale líto nechat verbuňk plavat, je to taková moje taneční vzpomínka na dětství,“ vzpomíná Tomala na své folkloristické začátky.

Napětí a lehkost

Tomala si podle svých slov taneční formu pravidelně neudržuje. „Jako muzikant nenavštěvuji žádné souborové taneční zkoušky, pouze si občas skočím na nějaké besedě u cimbálu. Taneční techniku vylaďuji asi měsíc před soutěží, kdy si sem tam zajdu do tělocvičny. Bez přípravy by to nešlo,“ konstatuje folklorista, který v zaměstnání působí jako pedagog uherskohradišťského gymnázia. Jeho receptem na úspěch ve verbířské soutěži je skloubení napětí a lehkosti. „Jsou to protichůdné principy, ale v tomto lidovém tanci je důležité dosáhnout jejich symbiózy, přičemž jedno nesmí dominovat druhému. Jako muzikant mám možná výhodu, že hudbu cítím trochu lépe než tanečníci,“ poukazuje Tomala na svou devizu.

Málokterý jeho známý by do Tomaly řekl, že byl před vystoupením nervózní. „Všichni si myslí, že jsem těžký profesionál, ale není to pravda. Byl jsem nesvůj. Člověk sice může oplývat nějakým talentem, ale na pódiu si to musí vyskákat a vyzpívat sám. Protože je to poměrně intenzivní výkon, měl jsem obavy, abych třeba někoho nezklamal,“ podělil se letošní nejlepší verbíř o své předstartovní pocity. Pocit nervozity však trval jen do chvíle, než popovický folklorista opustil prostor za posledním paravanem oddělujícím zákulisí od strážnického jeviště.

Zatancovat si s kamarády

„Ten předěl byl jako mávnutí kouzelného proutku. Z jeviště jsem se díval na usměvavé a rozzářené tváře diváků, cítil jsem vlnu energie, která mě profackovala, a šel jsem v naprosté pohodě na věc. Vystoupení jsem si užil společně s lidmi,“ vyznává se Tomala, jenž po své poslední cifře pociťoval pocit štěstí. „Všechno proběhlo, jak mělo, ostudu jsem neudělal, slova ve druhé sloce mé písně Když sa voják na tej vojně jsem nedopletl. Už mně bylo jedno, jak soutěž dopadne, měl jsem splněno a byl jsem s výkonem spokojený. Následující aplaus byl úžasný. Zážitky, které jsem v těch několika vteřinách prožíval, jsou těžko sdělitelné.“

Za rok bude mít tedy Tomala příležitost zkompletovat strážnický zlatý hattrick. „Určitě se zase vyhecuji a soutěže se zúčastním. Nejde mně ale o sbírku medailí. Neříkám, že jedu obhajovat prvenství, ale zatancovat pro kamarády a pro lidi, kteří říkají, že se na mě těší,“ uzavřel úřadující nejlepší slovácký verbíř.