Většina žen, které se jejich výrobou zabývají, opravuje či šije součásti lidových krojů ze širokého okolí. Jak svorně říkají, práce mají nad hlavu. Kroje si totiž jejich majitelé hlídají jako svátost. Když se o ně dobře starají, větrají je, perou, škrobí a pak uloží na správném místě, vydrží a slouží i čtyři generace. Panenky v krojích, ať už podlužáckých, strážnických či kyjovských, zdobí prý poličky obývacích pokojů po celém světě.

Vladislava Lekavá z Josefova před lety šila podlužáckého šohájka dokonce papežskému nunciovi Giovanni Coppovi. Jako dárky se její krojované panenky ocitly nejen v Austrálii, Kanadském Vancouveru a Velké Británii, ale také v Chile. Na předváděčkách v hodonínském Masarykově muzeu ukazovala ve středu návštěvníkům své další umění– zdobení krojových mašlí.