„Minulý rok jsme uspořádali kurzy poprvé. Pozvali jedince, kteří by vše lidem vysvětlili. Znalci jako František Sedláček, Jarmila Hajná, Jindra Šťastná či Martin Novosád. Najednou se tam sešlo mnoho tetiček, které se ještě o kroj umí starat, a uváděly svoje zkušenosti,“ říká o besedách vedoucí tamního kulturního domu a folklorista Rostislav Marada.

Tetičky najednou kromě jiného zjistily, že některé ze skutečně tradičních technik jsou už překonané. „Mladá děvčata při žehlení spodniček používají k vytvoření vrapů kulmy. Tetičky látku přitom různě svazovaly, provlékaly či dokonce sešívaly,“ uvádí příklad Marada.

Letos vše pokračuje stejně. Ženy si v diskuzi vyměňují rady a navzájem se zdokonalují.

Jedna ukáže svou techniku. Druhá se ozve, že to dělávala stejně, ale už to dělá jinak a je to pěknější i rychlejší. První na to, že má doma namočené čtyři spodničky, tak to hned zkusí a příště ostatním poví, jestli to bylo lepší nebo ne.

Podobné besedy dříve ve vesnici, která je proslulá zaměřením na folklor a množstvím souborů, nebyly potřeba. „Lekce uspořádali už dříve v Kyjově či Miloticích. My jsme váhali. Pořád jsme si mysleli, že znalost kroje a péče o něj je u nás stále živá,“ říká Marada. Přesto se vloni k pořádání akce odhodlal.

Ukázalo se, že mnoho mladých rodin si pořídilo kroj a neví, jak se o něj starat. Děti mají zájem chodit do kroužků. Rodiče jsou rádi, že tímto způsobem tráví čas. Odradí je to od nebezpečného zevlování.

Děti ale během roku vystupují a o kroj je třeba se postarat. Vyprat, naškrobit, vyžehlit, připravit na další vystoupení.

„Mysleli jsme, že přijde maximálně dvacet tetiček. Chodilo ovšem asi sedmdesát lidí. Zájem byl obrovský,“ vzpomíná folklorista a organizátor akce.

Letos chodí jen asi o deset zájemců méně. Přibývá ale mladších. Jsou zvědaví. „Děvčata zjistila, jak je to náročné a chtějí svým maminkám či babičkám pomáhat,“ tvrdí Marada.

U prvního ročníku se osvědčilo množství čtyř lekcí. Letos je to proto stejné. Pokračovat chtějí místní i další roky, dokud bude zájem. „A já myslím, že bude. Ženy jsou tu ochotné a chtějí aby kroj žil dál,“ říká vedoucí kulturního domu.