Dlouhou ochotnickou tradici si hýčkají v horňácké Louce. Divadelní kroužek Louka už má za sebou Gazdinu robu, veselohry Limonádový Joe, Sládci nebo pohádku S čerty nejsou žerty převedenou z filmového plátna na jeviště i Goldoniho Treperendy. Na začátku března uvedl premiéru nejznámější tragédie bratří Mrštíků. „Maryšu jsme hráli celkem pětkrát. Kvůli nedostatku termínů v kulturním domě a také kvůli studijním povinnostem našich hereček a herců jsme letos vícekrát hrát nestihli, i když divácký zájem byl velký. Před posledním domácím představením jsme museli dávat přístavky, aby se všichni diváci do sálu vešli," řekl režisér a vedoucí ochotnického souboru Antonín Maňák.
Slováckým divadelním fenoménem se stal spolek Hrozen z Hroznové Lhoty. Od loňského března odehrál desítky představení nového autorského kusu Zabijačka. „Dvaatřicetkrát jsme táhli na různá jeviště naše nenarostené prasátko, abychom se ho pokusili zabít! Množství snědených ibalginů, vypitých piv, káv a slivovice je nemožné spočítat. Naše prasátko bylo z polystyrenu a vyžadovalo si jemné zacházení. Snad proto, že hrajeme s láskou, to přežilo. A my všichni také. Ve zdraví a v radosti z našeho společného tvoření," vyznala se autorka komedií, režisérka a herečka Jitka Pavlicová.
Bránice drásající Zabijačku už na jevištích na Slovácku, ale i například v Rovensku u Zábřehu na Moravě vidělo více než devět a půl tisíce nadšených diváků. „Nejvíc představení celkem pět jsme odehráli u nás v Hroznové Lhotě, tedy i v místě nám nejbližším, a přidali jsme k nim i čtyři představení benefiční. Na nejmenším jevišti jsme hráli při naší derniéře v hospodě v Kozojídkách, dvakrát jsme hráli ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde bylo pro nás asi jeviště největší a ještě k tomu profesionální," řekla Pavlicová.
Podle divadelního odborníka Ivana Vackeho z umělecké agentury Pierrot je Hrozen souborem amatérských profesionálů. „To je opak profesionálních amatérů. Oni jsou výjimeční svou autentičností, jsou autorským divadlem. Přirovnal bych je až k Cimrmanům. Dokázali už čtyřikrát vyprodat Slovácké divadlo a dokázali by je vyprodávat celkem pravidelně," prohlásil Vacke.
Divadlu se daří také v Hodoníně. Na jaře tam uspořádali třináctý ročník přehlídky amatérských divadel Hobblík. Domácí Svatopluk za komedii Opona nahoru! získal cenu diváků a porotci vyzdvihli výkony Marie Bravené a Sáry Cončevové. „Radost mi dělá cena od diváků, protože hrajeme hlavně pro ně," řekl režisér Opony nahoru! Radim Blaško.
Na konci sedmdesáté divadelní sezóny se na mezinárodním Festivalu evropských regionů blýsklo profesionální Slovácké divadlo, kterému dali otcové zakladatelé do vínku být divadlem celého Slovácka. S inscenací Cena facky aneb Gottwaldovy boty zažilo ovace vestoje a odborníci jej zařadili mezi divadelní elitu. Hru pro Slovácké divadlo napsal Karel Steigerwald podle povídek Josefa Holcmana ze Skoronic a líčí v ní osudy komunistické a katolické rodiny na Slovácku. Režisér Břetislav Rychlík z Veselí nad Moravou obsadil i Horňáckou cimbálovou muziku Petra Mičky z Velké nad Veličkou. Cena facky má nominace na hru roku a je označovaná za nejsilnější divadelní zážitek loňského roku.
