„Tak tohle je největší špek, jaký jsme až dosud u Hrubé Vrbky našli,“ usmívá se pyšně Tomáš Zeman z Národního památkového ústavu v Brně. V ruce svírá keltský keramický zlomek ucha ve tvaru býčího rohu ze 3. století před Kristem symbolizující plodnost.

Byl patrně součástí kultovní misky, jaké používali při svých obřadech právě Keltové. Vzácný zlomek keramiky, jakých se po celé Moravě našly dosud jen čtyři kusy a do které Keltové přidávali kvůli zabarvení také grafit, nalezli archeologové při průzkumu pole za Hrubou Vrbkou.

„Je to na tuto lokalitu v blízkosti Karpat senzační nález. Náš výzkum tady dokládá existenci unikátního polykulturního sídliště s předměty, jaké nacházíme v Maďarsku. To znamená v Karpatské kotlině,“ tvrdí archeolog Jaromír Šmerda z Masarykova muzea v Hodoníně.

Podle něho by právě blízkost jantarové obchodní stezky podél řeky Moravy mohla ukazovat na to, že u Hrubé Vrbky mohlo někdy v době laténské a římské existovat obchodní překladiště či odpočívadlo kupců. V blízkosti je totiž průsmyk na Slovensko, tedy do Pováží.

„Všechno ukazuje na to, že lokalita leží na obchodní stezce velkého významu,“ domnívá se Šmerda.

Po geofyzikálním zaměření, kdy díky detekčnímu přístroji odhalili místa s největší koncentrací objektů, zaznamenaných počítačovou technikou ve formě skvrn, položili pak archeologové v rozmezí několika desítek metrů dvě sondy. „Jedna z nich je poměrně bohatá na nálezy a obsahuje také dva sídlištní objekty z doby laténské a římské. Součástí jsou obligátní věci jako keramické zlomky, mazanice, zlomky zvířecích kostí, skleněný korálek, bronzová jehla a krásné zdobené střepy,“ vypočítává pracovník Masarykova muzea.

Výjimečné věci, jako jsou zlomky kobaltově modrých či zelených náramků ze skla zdobených vlnicemi a zářezy, jejichž výroba byla Keltům vlastní stejně jako ražba mincí, vyhodnotí pak odborníci podílející se na výzkumu.

„Náramky keltských žen nacházíme na sídlištích ve formě střepů. V hrobech jsou často neporušené a bývají zdobené žlutou či bílou pastou,“ popisuje vedoucí výzkumu u Hrubé Vrbky Tomáš Zeman.

Nález z podhůří Bílých Karpat považuje za přínosný také v tom, že obchodní trasy v této oblasti nejsou dosud zmapované. Keltská chata ze 3. století před Kristem a germánský výrobní objekt s ohništěm ze 3. století dokládají osídlení v rozptylu zhruba pěti století.

Terénní technici teď přímo v blízkosti sond vyplavují za pomoci jednoduchého přístroje cenný botanický materiál z vrstev půdy.

„Je to důležité pro poznání toho, co lidé v té které době a lokalitě pěstovali,“ vysvětluje při propírání spálených částí dřeva vodou technik muzea Michal Oliva.

Stopy dálkového obchodu už v minulosti v této lokalitě nalezl místní čtyřiačtyřicetiletý badatel Martin Ďuga.

„Celý výzkum tady v podstatě vznikl z mé iniciativy. Chodím po polích, hledám střepy a s klukama to pak datujeme,“ říká nadšený amatérský archeolog. K jeho nejcennějším úlovkům patří egyptská mince tetradrachma z litého bronzu ze 3. století před Kristem.