„Určitě na šest muzikantů, které baví to, co dělají…,“ říká houslista a zpěvák Čechomoru.


Každý dnes zná hudební skupinu Čechomor, ale málokdo si pamatuje její úplné začátky, kdy se kapela jinak jmenovala a měla i jiné složení. Můžete minulost trochu připomenout?
Jmenovali jsme se 1. Českomoravská nezávislá hudební společnost a vystupovali jsme při různých příležitostech. Nejvíce v bývalém Parku oddechu Júlia Fučíka, dnešním Výstavišti, kde jsme hráli na Starém tržišti.

Jak na ty začátky dnes vzpomínáte?
Začátky jsou vždycky těžké, a v té době ještě ke všemu, nebyly žádné vyhlídky na lepší a svobodnější život. Komunisti měli naše životy a jejich vývoj pevně v rukách. Proto to byl pro nás příjemný únik, hraní na Starém tržišti jsme si užívali.

Projezdili jste s kapelou kus světa, dokonce máte za sebou turné v USA. Přivážíte si z cizích zemí inspiraci?
Určitě, všude nás to inspiruje. Z každé země, kterou jsme navštívili, jsme si přivezli hodně nových zážitků, cestování nás nabíjí energií.

Začínal jste tím, že jste hráli na předváděčkách starých lidových řemesel. V roce 1994 jste začali používat elektronické nástroje, za devět let na to vyšlo album zcela odlišné od předcházejících s názvem Co se stalo nové, kde lidové písničky ovlivňují prvky jiných evropských kultur. Kam se vaše hudba posunula dnes?
Základ máme pořád stejný a hudba kterou děláme se nemění, protože vycházíme ze starých písní. Občas se ale dost slyšitelně změní náš přístup ke zpracování písniček, které přežily všechny ty dlouhé roky až do dnes. Kam nás to zavede teď a jak to zpracujeme v našich hlavách, to je tajemství i pro nás.

Nedávno jste měli tři koncerty v Číně na světové výstavě Expo v Shanghaji, v Pekingu a pod Vekou čínskou zdí. Jak vás přijali Číňani a jak na vaši hudbu reagovali?
V Číně jsme byli už podruhé, takže jsme trochu tušili, co nás čeká. Přesto to byl velice silný zážitek! Hráli jsme spolu s čínskou kapelou, se kterou jsme dali dohromady dvě písně, jednu čínskou a jednu českou. Povedlo se nám skvěle oba soubory propojit. Největším překvapením pro nás bylo, když jsme viděli v prvních řadách Číňany, kteří s námi zpívali naše písně česky. Byl jsem z toho v šoku. Po koncertě jsem se dozvěděl, že to jsou studenti bohemistiky z Pekingu, kteří se i na našich písničkách učí česky. Bylo to hodně milé poznání.

Za ta léta, co koncertujete, s vámi vystupovala řada hostů i zahraničních. Nyní jedete Kooperativa tour 2010 a hostem bude na některých koncertech Lenka Dusilová. Dá se o této zpěvačce ještě mluvit jako o hostu?
Lenka Dusilová je opravdová jistota, velmi rádi s ní vystupujeme. Teď jsme spolu sice tři roky nehráli, protože Lenka dělala své věci, a tak nezbýval čas, proto jsem moc rád, že nám to letos vyšlo.

Lenka Dusilová ale vystoupí jen na některých koncertech tour. V Ratíškovicích budete mít za hosta u nás známého houslistu a primáše Martina Hrbáče, se kterým jste poprvé vystoupili v roce 2007.
Společné koncerty s Martinem Hrbáčem jsou pro nás velkým svátkem. Zahrát si legendou folklórní hudby z Horňácka, je pro nás opravdu neobyčejný zážitek.

Jak vznikla píseň Velické zvony?
Velické zvony je krásná píseň, ve které Čechomor použil jen text, hudbu k této písni složil Jiří Břenek a Franta Černý. A zahrát si tuto píseň společně s Hrbáčem je úžasné.

V roce 2007 se vám zalíbila myšlenka přispět k tomu, aby obecně prospěšná společnost Pomocné tlapky mohla vychovat více asistenčních psů, kteří pomáhají invalidům na vozíčku. Od té doby jezdíte Kooperativa tour.
Pomoc je zaměřena na zaplacení výchovy asistenčních psů. Vychovat jednoho psa stojí víc než dvě stě tisíc korun a Česká republika na tuto bohulibou činnost všech dobrovolníků, kteří se tomu věnují, bohužel nepřispívá ani korunou. Proto jsme se společně s Pojišťovnou Kooperativa rozhodli tuto věc podpořit.

Nedávno jste pokřtili nové CD. Jaké je?
Cd nám pokřtil filmový režisér a producent Václav Marhoul. Jsou to písně, které jsme udělali v projektu Pověsti hradů a zámků a letos na jaře vyšly samostatně, bez mluveného slova.

Představíte písničky z něj i na koncertě v Ratíškovicích?
Určitě, rádi.