Jak často zajíždíte na jižní Moravu. Rýsuje se tady vbudoucnu nějaký další koncert?
Na Moravu jako celek zajíždím docela často a jezdím sem moc rád. Lidé, co chodí na koncerty, jsou prima. Jsou velice vstřícní a mám mezi nimi spoustu kamarádů. VKyjově jsem byl naposledy zhruba před dvěma lety. Zatím ale nevím o žádném dalším koncertě na jižní Moravě.
Absolvoval jste studijní stáže ve Spojených státech. Jak se liší studium u nás a vzahraničí?
VAmerice jsem se zaměřoval na housle a zhouslového hlediska záleží vždy na jednotlivém pedagogovi. Já jsem na ně měl velké štěstí. U nás jsem měl profesora Snítila, který patří ktěm nejlepším. VAmerice jsem studoval u nejlepších pedagogů zcelého světa. Od každého jsem si vzal to nejlepší. Bez nich bych dneska nehrál tak, jak hraji.
Které autory hrajete nejraději?
Vždycky se snažím mít nejraději toho, kterého zrovna hraji. Teď mám dvořákovské turné, tak hraji pořád Dvořáka. Předtím jsem měl paganinské, tak jsem miloval Paganiniho. Kdybych hrál něco, co mi není vlastní, tak by to určitě nebylo dobré. Člověk totiž musí hrát na sto procent.
Hrajete raději virtuózní skladby nebo skladby, které jsou postavené na výrazu?
Před pár lety jsem velmi rád hrál virtuózní díla, třeba od Paganiniho. Naopak Ludwiga van Beethovena se mně vté době nedařilo hrát podle mých představ. Tak jsem ho zkrátka nehrál. Teď už je to lepší a hraji jej také velmi rád. Možná jsem kněmu dospěl, nevím.
Jak je na tom současná houslová literatura?
Myslím, že celkem dobře. Ale stejně jako vminulosti i dnes jsou dobří a špatní skladatelé, dobré a špatné skladby. Je potřeba se současných kompozic nebát a zkoušet je, zjišťovat, jak se na ně tváří publikum a interpreti. Na svých koncertech se snažím hrát díla, která nejsou tak známá – a to platí o současných autorech stejně jako o skladatelích předchozích období. Například na dvořákovském turné začínáme ranou skladbou Antonína Dvořáka. Myslím si, že moc interpretů ji na pódiích nehrálo. I tímhle se snažím rozšiřovat obzory posluchačů, aby se pořád nehrálo to stejné.
Modré housle byl přímo Váš nápad?
Ano. Kladl jsem si otázku, proč se housle už tři sta, čtyři sta let dělají stále stejné. Požádal jsem Honzu Špidlena, aby udělal modré housle.
Liší se nějak jejich zvuk či způsob hry na ně od běžných houslí?
Ne. Houslař do nich sice vložil pár svých inovací, které je možná vylepšily, ale jinak základ je stejný jako u každých jiných houslí. Liší se jen konečným povrchovým lakem, který je modrý.
Co Vás čeká vnejbližší době?
VKyjově končím sdvořákovským turné. Celkem jsme sPetrem Jiříkovským odehráli čtyřiadvacet koncertů. Po něm nás čeká spousta jiných koncertů – pojedu na Bratislavské hudební slavnosti, šestého prosince je vPraze slavnostní galakoncert se Symfonickým orchestrem českého rozhlasu. Po něm následují vánoční vystoupení. Vlednu už budu nahrávat novou desku – pojedu do Francie, Maďarska a podobně.
Jak tento pracovní kolotoč zvlád%
