Po podrobnějším líčení zajímavých objevů z mladší doby bronzové a částečně slovanské v trati Perunské, která si to vzhledem ke své hojnosti nálezů dozajista zasloužila, se v aktuálním díle archeologických střípků budeme věnovat také jiným pozoruhodným lokalitám těchto i následujících období.

Samozřejmě přitom opět nezapomeneme na šťastné nálezce, sběratele či badatele, bez nichž by bylo pro nás poznávání věcí minulých značně ochuzeno. Časově i typově shodná lokalita se nacházela přímo v centru Hodonína v prostoru dnešního Masarykova náměstí, odkud pochází pozůstatky kultury středodunajských popelnicových polí i Slovanů.

Během výstavby kanalizace v roce 1973 porušil bagr přímo před hodonínskou radnicí kulturní vrstvy zmíněných epoch, včetně kostrových hrobů přibližně z 11. století. Přivoláni byli odborníci archeologického ústavu akademie věd z pobočky vytvořené přímo na mikulčickém hradisku, pod dohledem vedoucího tamních, stále populárnějších vykopávek, Zdeňka Klanicy.

Mohli zdokumentovat mimo jiné množství keramických zlomků a celkem sedm pohřbů, přičemž u jednoho z nich se nacházelo pět malých esovitých záušnic. Podobné nálezy pak vyšly na světlo boží jen před krátkým časem přičiněním pracovníků Masarykova muzea v rámci rekonstrukce náměstí, zvláště v místě pod budoucí kašnou a její strojovnou. Vypadá to, jako by se osídlení obou kultur na popsaných lokalitách navzájem vázalo. Dojem je však pouze zdánlivý, neboť tyto kultury se v minulosti vyznačovaly vždy značnou koncentrací osídlení a zřejmě si jejich lid vybíral i stejné sídlištní polohy s pro ně příhodnými přírodními podmínkami.

Posuňme se však v historii ještě o něco dále, konkrétně do následující doby železné, již dělíme na starší a mladší fázi, nazývané podle nejvýznamnějších evropských nalezišť jako halštatská a laténská neboli keltská. Etnogeneze Keltů počíná právě prvním stupněm a také v Hodoníně se nám zachovaly stopy tohoto národa, který stojí dodnes v popředí zájmu specializovaných učenců a velkou měrou i laické veřejnosti. Z Perunské ulice v trati Mrkotálky známe bez bližších okolností tři celé nádobky s vhloubenou výzdobou ukazující na existenci nějakého pohřebiště a z polohy Prostřední čtvrtě pochází díky sběru O. Gregora úlomky keramiky dokládající sídliště.

Dva poklady mincí

K nejatraktivnějším dokladům keltské aktivity se bezesporu řadí dva poklady mincí, které vzhledem k jejich unikátnosti, nejen pro hodonínské poměry, ale i v celomoravském měřítku, stojí za to popsat obšírněji. Zatímco na roku jejich objevu se shodne většina badatelů majících s nimi co do činění – stalo se tak roku 1893, údaje o místech nálezů jsou mírně rozporuplné. Nám dobře známý I. L. Červinka jako jeden z prvních uvádí pro oba depoty stavbu škrobárny v ulici Horní Plesová. Podle všech indicií se zdá nejpravděpodobnější, že tato lokalizace platí jen pro nález šesti stříbrných denárů římské republiky z druhého až prvního století př. n. l., zatímco sedm stříbrných východokeltských tetradrachem s obdobnou datací bylo odkryto na poli u nádraží.
V prvním případě se jedná o nominály vydávané jednotlivými konzuly stojícími vždy po jeden rok v čele Říma, konkrétně představiteli rodů Calpurniů, Juniů, Domitiů, Pobliciů, Sentiů a Antoniů.

Barbarské napodobeniny

Ve druhém případě jde o typické ukázky barbarských napodobenin původně antické ražby makedonského krále Filipa II., otce mnohem slavnějšího Alexandra Velikého, vydávané s obrazem hlavy na líci a koněm na rubu ještě dlouho po jeho smrti ve čtvrtém století až do druhého století př. n. l. Oblibu tohoto typu mince způsobily přátelské vazby s keltskými válečníky, kteří si jej jako častí žoldnéři v makedonských službách odnášeli zpět do svých domovských končin.

Prokazatelné převzetí originálního obrazu později vystřídalo jeho postupné přetvoření a nakonec až ztráta prvotního charakteru. Je dosti možné, že pak nesl vlastní myšlenkový obsah. I když nám dnes na první pohled připadají jako nepříliš povedené, nemusí jít o nedokonalé řemeslnické umění jejich keltských tvůrců. Technika zobrazení mohla totiž postačovat pro vyjádření kultovních představ s nimi spojených.

Autor: Jaromír Šmerda