Ideální spojení, které na publikum zabírá: kvalitní pěvecké výkony a sranda. Tak přesně na to vsází 4TET – lokální seskupení, které vzniklo v roce 2002 z nápadu Jiřího Korna a postupně získává stále větší oblibu u posluchačů. Do Hodonína přijel 4TET ve složení Jiří Korn, Jiří Škorpík, Dušan Kollár a David Uličník s novou koncertní show. A jak se stává téměř pravidlem, bylo opět vyprodáno.

Do Hodonína přijíždíte s novým koncertem, který měl premiéru v září 2009. V čem je jiný a předpokládám, že i lepší, než ten první?
Uličník: Je mnohem lepší, protože už jsme vyzráli (smích). Zrajeme jako moravské víno a jelikož jsme vyzrálejší, proto musí být show logicky mnohem lepší.
Kollár: Máme v ní mnoho nových písní.Také zpíváme písně z třetí desky.

Je show nová i tanečním a hereckým provedením?
Kollár: Samozřejmě.
Korn: Je to jiné, trošku tišší než první koncert, ale žádný velký rozdíl v tom nevidím. Ono uzpívat to je poměrně náročné, a to bylo i u prvního koncertu.

Jste všichni zakládajícími členy 4TETu, seděly vaše hlasy k sobě od začátku, nebo jste se museli sladit? Jak vlastně vzniklo vaše vokální seskupení?
Škorpík: Ne, my tři jsme o sobě velmi dobře věděli, protože s Jiřím už jsme zkoušeli něco vokálního a naše hlasy šly k sobě dobře a s Dušanem jsme se zase znali ze studia, když jsme točili sbory. Potřebovali jsme jen čtvrtý hlas, aby k nám seděl a mělo to jiskru. A Dušan znal Davida z jiného projektu, takže ho přivedl.
Uličník: Jak jsem nedávno odpovídal, pánové k mému hlasu přišli jak slepí k houslím. Se vší skromností, jsem tomu dal tu pravou jiskru. (směje se)
Kollár: Najednou jsme zjistili, že s ním je to teprve ono.
Škorpík: On hlavně nikdo u nás takhle vysoko nezazpívá. Takže nebyl možný žádný výběr a konkurz..
Uličník: Počkej, nesnižuj moje kvality…(smích)
Škorpík: Museli jsme se rozhodnout mezi zpěvačkou a Davidem, protože takhle vysoko zpívají jenom ženy. A my jsme se rozhodli, že budeme fungovat bez žen. Myšlenka založit 4TET vznikla v hlavě pana Korna.
Korn: Vždycky jsem toužil po tom mít projekt, kde by se jen zpívalo, protože já jsem vlastně začínal v dětském sboru a ono to ve mně tak trochu zůstalo. Vždycky se mi to líbilo. Chtěl jsem protipól k projektům, kde se hodně tančilo, stepovalo, zpívaly se moderní věci. Tak jsem zavolal Jirkovi, tomu se nápad zalíbil a hned napsal první píseň. A pak přišel David…
Uličník: který tomu dal tu jiskru. Jak vám říkám…
Škorpík: Ne, víno, které David přivezl z Moravy jako úplatek, mělo jiskru.
Kollár: A teď, když přijde David, tak nám šlehají jiskry z očí. (smích)

Podle písniček, jako jsou například Ej lásko, lásko, Holubí dům, Addams Family či Thriller, se nevyhýbáte žádnému žánru. Podle čeho si vybíráte písně?
Korn: Vybíráme písně, které se nám líbí a které si myslíme, že by šly dobře udělat, ale vždycky o tom rozhodne Jirka.

Vždy jsou to známé hity. Je to záměr?
Škorpík: Určitě to je záměr. My jsme od prvopočátku neměli ani v plánu dělat vlastní tvorbu, až na třetí desce je jeden song. Mým záměrem bylo spíš udělat věci, které mají lidé rádi, které znají. A těm dát takový kabát, který by nečekali.

Vlastní skladba se jmenuje Colors of the world. Mně zní ale hrozně známě ve vašem pojetí, a tak jsem přemýšlela, jestli ji odněkud neznám.
Kollár: Ta skladba vyhrála hitparádu v Německu, tak možná proto ji znáte.


Které skladby mají u publika největší úspěch?
Škorpík: To se tak nedá říct, u těch pomalých se lidé rádi zasní, u těch rychlých zase pobaví. Z mého pohledu měla asi největší úspěch Lady Karneval.


Kolik písní máte v repertoáru nyní?
Škorpík: Asi pětatřicet.

Autorem aranžmá u všech je duchovní otec 4TETu Jiří Škorpík, nebo se do toho zapojujete všichni?
Korn: Nesmíme.
Kollár: My neznáme noty.
Škorpík: Cosi zkoušeli, tak to ukazujeme na koncertě jako odstrašující příklad. Takže doufám, že už se to nebude opakovat.

Kam chodíte na nápady, a to nejen co do hudby, ale i převleků, scény a hereckého projevu?
Uličník: To je výrobní tajemství.
Korn: Inspirací je nám svět kolem. Díváme se a vnímáme…
Uličník: Například já jsem byl teď pro inspiraci dvanáct dnů na Kubě a pánům jsem jí přivezl hodně. Chci vidět, jak bude vypadat třetí koncert.

Když čtu diskuzi na vašich webových stránkách, tak vám lidé děkují, že koncert byl nejen umělecký zážitek, ale že se také dobře bavili. Nevadí profesionálům, že se vám lidé smějí? A nebo i to je záměr?
Škorpík: To je asi největší odměna v dnešní době. Rozhodně se nepobavíte u televizních novin ani u volebních preferencí, takže když už člověk dá peníze za lístek, chce se také pobavit, nechce brečet.
Uličník: Já jsem tedy spíš vážný umělec a mně to tedy vadí, že se lidé smějí. (culí se)

Je v tom tedy i kus parodie?
Škorpík: Určitě ano. Samozřejmě je mezi námi čtyřmi i jeden člen, který si nemyslí, že je to parodie. (smích)

Jedna skladba se dá nazpívat mnoha způsoby. Je možné, že se dáte i tímto směrem?
Škorpík: To asi ne, protože v každé té věci je ten kopec fantazie, který tam měl být a znovu to dělat, to si ani nedovedu představit. V tomhle obsazení určitě ne.

Mluvíte do práce kolegovi Škorpíkovi?
Korn: Nemáme důvod.

Vždycky se vám jeho aranžmá líbí?
Uličník: Samozřejmě že konstruktivní kritika je na místě.
Škorpík: Občas kritizují, ale já si z toho samozřejmě nic nedělám.

4TET není asi jedinou vaší aktivitou, co pro vás znamená?
Kollár: Pro mě je to absolutně nejdůležitější věc. Jsem vystudovaný herec a právě u této práce se to dá spojit, navíc jsem vždy inklinoval ke zpěvu.
Korn: Pro mě 4TET znamená všechno. Je prostě nádherné vědomí, že každý z nás by mohl vystupovat sólově a přesto pracujeme dohromady, a je to stokrát lepší, než když člověk zpívá sám. Je to síla. Jde z toho víc energie. Je to pestré i pro diváka. Každý hlas má jinou barvu a to výsledné spojení je prostě dobré.

Pane Korne, vy jste sólový zpěvák a teď jste členem týmu. Vedete ho, nebo to rád přenecháte kolegovi Škorpíkovi, který je jako autor aranžmá jakousi duší seskupení?
Korn: Každý má dělat to, co umí. Jirka muzice rozumí a je v tom šikovný a my všichni ostatní se v tom podřizujeme. Jsou samozřejmě věci, který si občas musíme říct a které pak respektujeme.

Nazývají vás vokální senzací, jistě jste něco, co u nás asi nemá obdobu. Nebo má?
Uličník: To jsou slova novinářů, ne naše.
Škorpík: My si říkáme vokální seskupení. Asi nikdo by se nenazval senzací.
Kollár: Znám pár takových … (smějí se). Vokální senzace je nadsazené, je spousta super zpěváků. Spíš to, co děláme dohromady, je zvláštní.

Vydali jste už tři desky, pracujete na další?
Všichni: Pracujeme na ní.

Kdy vyjde?
Uličník: Někdy do rozmezí let 2011 a 2020 se snad vlezeme.
Škorpík: Řekl bych tak září, říjen 2011.
Korn: Ono to chvilku trvá, než se dá dohromady repertoár, než se upraví a Jirka je na to sám. Ještě má svoji práci.

Vaše desky se prodávají už i v zahraničí, dokonce jste postoupili do hlavní hitparády na německém rádii HBW. Jaký máte mimo Českou republiku úspěch?
Korn: Ještě to zahraničí tak podchycené nemáme. Je to takový první pokus od člověka, který nás má rád, a který se pro nás snaží udělat co možná nejvíc. Ta dotyčná to dokázala protlačit v rozhlase, že si tu nahrávku vybrali, a že ji hráli. Každá píseň může být v hitparádě pět týdnů. Podle toho, kolik nasbírá bodů, se vyhlašuje celoroční výsledek a my jsme skončili druzí.
Uličník: Kromě toho nesmíme zapomenout, že jsme měli v Německu několik pořadů.
Korn: V Německu těch vokálních skupin existuje víc, najednou se s nimi roztrhl pytel, ale dělají to trošku jinak než my.

V anketě Český slavík jste se od roku 2002, kdy se vaše uskupení narodilo, postupně šplhali ze 137. místa až na loňské 9. místo. Takže troufnete si odhadnout, jak to dopadne letos?
Škorpík: Český slavík určitě není objektivní v tom, jak je kdo dobrý. Spíš je to o tom, kdo je zrovna populární. Například předloni jsme získali dvojnásobně hlasů než loni, kdy jsme postoupili a byli jsme devátí.
Kollár: Je to o popularitě než o pěveckých výkonech. A na to, že jsme dobře utajený projekt bez jakékoliv reklamy, je to dobré.
Uličník: Je to pro nás ale hezké, že si na nás tolik lidí vzpomnělo.

Jste právě v kraji folkloru, máte v repertoáru něco na lidovou notu?
Uličník: Čistý folklor, jak ho znám já, Jihomoravák, ten u nás nehledejte.
Škorpík: Třeba se jedna píseň objeví. To záleží na Davidovi, jestli bude chtít něco přinést.
Uličník: Nebude.

Proč ne, když se nevyhýbáte žádnému žánru?
Korn: Lidová píseň to je také široký pojem.
Škorpík: Tak třeba někdy…