Obyvatelé regionu si ale mohou nejen tam počíst o starých hodových zvyklostech. Ve vile u zámeckého parku je nyní také výstava, která nejdůležitější slavnost každé obce regionu mapuje. Jak se lidé dočtou, hody bývaly dokonce dvoje. „Hrubé hody trvaly tři dny, zábavy byly obyčejně ve dvou hospodách, všude bylo plno. Malé hody se konaly vždy první neděli v květnu a trvaly jeden den,“ popisuje na výstavě například text pojednávající o Stavěšicích.

Jak vysvětluje Kotík ve zmíněné příloze, dvojí oslavy způsobil císař Josef II. Stanovil jednotný termín takzvaných císařských hodů v celé monarchii, aby neustálé a většinou dost velkorysé slavení neodvádělo poddané od práce. „Nařízení však nebylo respektováno. Obce se vracely k termínům dřívějších hodů nebo slavily v jednom roce oboje. Jedny byly považovány za hlavní,“ uvádí Kotík.

Dnes už se všude slaví jen jednou. Zajímavé je, že někde jsou hody spojeny jako původně od svátku patrona svého kostela, v Lovčicích, Ždánicích a Žarošicích se naopak udržely zmíněné císařské hody.

Jak napsal Vrbas, ze starých hodových zvyků lze dobře poznat příslušnost Ždánicka k hanácké oblasti, třebaže podle nářečí to už neplatí pro Věteřov, Želetice či Nenkovice.

V moderní podobě se už vesnici od vesnice v drobnostech liší. Co se udrželo téměř všude, je například stavění máje. Jak lze vidět na výstavě v zámecké vile, v Ostrovankách se z tohoto zvyku stala dokonce nejdůležitější část oslav. Stavění je dominantní událostí tamních hodů, se kterou je v posledních letech spojeno setkání mužských ženských pěveckých sborů z okolí.

Některé věci ze Ždánic naopak zcela logicky vymizely. Například pokud se i nyní na hodové zábavě semele nějaká ta rvačka, řeší ji spíše přivolaná policie než sám stárek.