Pevný a chlapský stisk ruky, šátek na hlavě, rozzářený úsměv a příjemný a milý pohled, jakým se většinou dívají bezelstné děti. To bylo úplně to první, co jsem zaregistrovala, když jsem vstoupila několik desítek minut před jeho akustickým vystoupením s kytarou neohlášeně do šatny Jiřího Zonygy. „Pojďte klidně dál a nabídněte si,“ řekl mi svým sytým hlasem vítěz X- Faktoru 2008, pětačtyřicertiletý rodák z Lanžhota rozzářeně, když jsem jej požádala o pár minut jeho času. I když možná podobné otázky dostávají mediálně známí lidé od novinářů dnes a denně, přesto jej některé možná trošičku překvapily. Zpěvákova odpověď šla ale vždy nekalkulovaně přímo od srdce.
Ples, na kterém dnes zpíváte, je benefiční. Jeho výtěžek věnují organizátoři klientům Zeleného Domu pohody v Hodoníně. Máte Vy nějakou osobní zkušenost s mentálně postiženými lidmi?
Osobní zkušenosti s těmito lidmi nemám. Mám tím na mysli, že bych měl přímo ve svém okolí někoho, o koho bych se staral. To určitě ne.
Dokážete si představit, že by Vás život postavil před takovou situaci? Jak byste ji řešil? Měl byste vnitřní sílu unést takovou těžkou životní zkoušku?
Představit si to moc nedokážu. Vůbec nevím, co by bylo, kdybych měl takové dítě, ale pokud je to vaše krev, určitě mu dáte všechno.
close
zoom_in
Znáte ve svém okolí někoho, kdo podobnou situaci řešit musel?
Mám v okolí známé, kteří měli postižené dítě na vozíčku a než ve svých jedenácti letech zemřelo, starali se o něj. Vím, že to byl pro ně obrovský nápor na psychiku. Lidi, kteří toto dokáží, opravdu obdivuji. Abych pravdu řekl, jsem vděčný za to, co mám. Lidem, kteří mají zdravotní problém, je nutné pomáhat. Třeba i prostřednictvím různých benefičních akcí, kterých je po republice opravdu hodně.
Vy jste Panna a o těch se říká, že zůstanou budˇ „věčnými pannami“, nebo že zakotví v blaženém přístavu manželství…Vy jste ten druhý případ?
(rozesmál se) Jejda, to byste se spíš měli zeptat mojí manželky, ne mě. Já jsem spokojený, nemám si na co stěžovat. Ani na ženu, ani na rodinný život. Kdo ví, co by ale řekla manželka?
Taky se o Pannách říká, že je člověk pozná ve společnosti lehce podle toho, že stojí v koutku, kde jim oči tikají z místa na místo a přitom jejich mozek kyberneticky a mechanicky zaznamenává události kolem sebe do nejmenších detailů a ty pak třídí, škatulkuje…Vaše oči jsou ale klidné.
Já horoskopům moc nevěřím. To kolegové z divadel na mě občas zakřičí: „Ježíšmarjá, Panna! No, tak to je jasné, to je jasné…“..já na to ale nedám. Nevěřím ani moc na nějaké ty věci mezi nebem a zemí, jak se říká. Já jsem realista.
