Třídy plné dětí, ale nemá je kdo učit. Školám chybějí učitelé. Podle nedávno zveřejněné studie ministerstva školství zbývá pokrýt téměř osm procent výuky. Ředitelům se však poptávky na práci nehrnou. Zkušenost s obtížným sháněním učitelů mají například v Základní škole Svážná v Brně. „O prázdninách jsme hledali učitele na dvě pracovní místa na první stupeň. Odeslali jsme téměř tři sta e-mailů. Neozval se nikdo,“ sdělil ředitel školy Petr Punčochář.

Podobně nezájem mladých učitelů pracovat ve školách pozorují také ve Vyškově. „Loni jsme potřebovali vyučujícího na první stupeň a nebylo možné sehnat absolventy. Dříve jsme si mohli z učitelů vybírat, dnes už ne,“ řekl ředitel základní školy Nádražní Pavel Pospíšil.

On a jeho kolegové z dalších jihomoravských škol se shodují v tom, že pro absolventy není práce učitele zajímavá. Především kvůli nízkým platům.

Učitelé na jižní Moravě:
- V jihomoravských školách učí celkem 16 391 učitelů. Z toho absolventi tvoří pouze 2,9 procenta.
- Průměrný věk učitele v kraji je 46,6 let. Nejmladší kantoři učí ve školkách, nejstarší na vyšších odborných školách.
- Třetina začínajících učitelů v kraji ukončí pracovní poměr kvůli nízkému platu.
- Druhým nejčastějším důvodem odchodu ze školy je lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou pozici.
Zdroj: ministerstvo školství

Z údajů ministerstva školství vyplývá, že průměrný učitelský plat v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl na asi šestatřicet tisíc korun. Podle Bohumila Kartouse z informačního centra o vzdělávání Eduin je to však stále málo. „Průměrný plat učitele je na jednašedesáti procentech průměrného platu vysokoškoláka. Jinde si prostě vydělají víc. Navíc růst jejich hodnocení je nízký. Podle jednoho z ředitelů je rozdíl v platu absolventa a učitele před důchodem jenom sedm tisíc korun,“ vyčíslil Kartous.

Problém přitom podle Punčocháře nastává už na pedagogických fakultách. „Často tam nastupují lidé, kteří to vlastně ani nechtějí dělat. Chtějí mít jenom vysokoškolský titul,“ tvrdí ředitel brněnské školy.

Kartous poukázal, že až polovinu studentů na pedagogických fakultách tvoří ti, které nepřijali jinam. Je to pro ně druhá nebo třetí volba. „Po dostudování tak odcházejí pracovat mimo obor,“ dodal.

Nyní to navíc nevypadá, že se situace v dohledné době změní. „Podle analýzy ministerstva je přírůstek nastupujících učitelů dvě procenta. Do důchodu však odchází více než šest procent kantorů,“ upozornil Kartous.

Budoucí učitelka Michaela Žďárská z Vyškova se od učitelství nenechá odradit ani nízkou prestiží a platem. „I když pozitivní reakce neslýchám, o práci ve školství mám jasno. Ráda pracuji s dětmi a potřebují akční povolání,“ svěřila se žena.