Stejně jako on si tisíce lidí v Jihomoravském kraji v úterý připomněly přelomové události, které se odehrály sedmnáctého listopadu v letech 1939 a 1989. Zároveň mnozí lidé vyjádřili soustrast Francii, která se stejně jako celá Evropa vzpamatovává z pátečních atentátů.

K akcím Masarykovy univerzity v Brně ke dni studentstva se připojila i ministryně školství Kateřina Valachová. „Hlavní téma Lidskost versus barbarství je bohužel po pařížských událostech mnohem aktuálnější, než bychom si přáli a než jsme si ještě před několika dny dokázali představit," prohlásila Valachová před návštěvou diskuze v univerzitním kině Scala.

Brutální útoky teroristů podle ní ukazují, že boj za lidskost neskončil konkrétním historickým okamžikem, je potřeba jej vést neustále. „Studenti v něm hráli a stále hrají klíčovou roli, jak dokazují studentské demonstrace proti nacismu v roce 1939 i ty z roku 1989 proti totalitě, které posléze vedly dokonce ke změně režimu," dodala ministryně.

V zaplněném kinosále se symbolicky na jednom pódiu sešli vnuk velitele koncentračního tábora v Osvětimi Rainer Höss a izraelská novinářka Tal Bashanová, jejíž matka přežila internaci právě v Osvětimi a Terezíně. „Lidstvo se bohužel nepoučilo z historie. Pařížské události potvrdily, že svět má znovu velký problém," řekl Höss, který se myšlenkově postavil proti svým předkům.

Sedmnáctý listopad jako spojení s druhou světovou válkou pojali i lidé na Kyjovsku. Lékař Luděk Šimeček provedl zájemce o historii pohořím Chřiby, kde s nimi navštívil i zbytky bunkru nedaleko Jestřabic u Koryčan, v němž se Pavel Svoboda ukrýval. „Studoval brněnskou právnickou fakultu. Spolu s dalšími studenty skončil v táboře Sachsenhausen. Odtud se dostal zajímavým způsobem, Němci poslali některé vězně na návštěvu domů. Nikdo se jim ale nevrátil. Do Kounicových kolejí se Svoboda dostal opět před koncem války, když jej chytilo gestapo. Kounicovy koleje totiž sloužily jako vězení," řekl Šimeček.