Kritika se týkala nekvalitní péče o důchodce. „Proč už krajský úřad nezasáhl, když o této situaci ví, a to několik let?!“ zlobil se stěžovatel. Bez podpisu se objevil rovněž dopis týkající se výskytu štěnic v městském domě v Krátké ulici v Břeclavi. Pisatel pouze uvedl, že za zprávou stojí většina tamních domácností, jejíž členové si stěžují na obyvatele jednoho z bytů. Právě ty viní z nedostatečné údržby a výskytu neoblíbeného hmyzu.

Mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek uvedl, že výtka byla oprávněná. „Problém se skutečně objevil. Nezvané návštěvníky s sebou s největší pravděpodobností přivezla návštěva ze sousedního města. Po deratizaci je situace v bytě již v pořádku. Výskyt štěnic v dalších bytech či domech jsme nezaznamenali,“ vzkázal Holobrádek.

Psycholog Jiří Brančík upozornil, že u anonymů je nutné rozlišovat dva rozdílné impulsy: snahu o ublížení a obavu z nepříjemné reakce okolí. „Pro někoho jsou anonymy nemorální a nepřijatelné, ale dokážu si představit situace, kdy lidé jinou možnost nemají. Může jít o snahu domoci se spravedlnosti, ale také zcela nesmyslné obvinění,“ sdělil Brančík.

Anonymní kritice jsou často vystavení například politici. Podle psychologa s ní ale při nástupu do funkce musí počítat. Své o tom ví například poslanec za ANO Miloslav Janulík z Valtic na Břeclavsku. „Jde skoro o český národní sport, který vznikl už za protektorátu. Mám k anonymům velmi negativní postoj, považuju je za úchylku. Jsou případy, kdy se člověk něčeho bojí, ale to jsou výjimky,“ řekl Janulík. S chybějícími podpisy se v minulosti setkal jako ředitel nemocnice i nyní jako politik. Naopak třeba starostu Kyjova na Hodonínsku Františka Lukla anonymy téměř míjí.