Kliknutím zvětšíteVykopávkami v pivovaru vám, předpokládám, začíná sezona?
Moje sezona tentokrát ani nestihla skončit. Do konce listopadu jsme pracovali právě v pivovaru, potom se nám ozvali z technoparku v Brněnské ulici u Dobšic, kde jsme ještě v prosinci začali kopat popelnicové pohřebiště, a od desátého ledna jsme byli zase v terénu. Zima strávená v kanceláři zpracováváním výzkumů se letos prostě nekonala.
Co zatím přinesl výzkum v pivovaru, v areálu přemyslovského hradu?
Začali jsme loni v červnu. V létě jsme se věnovali prostoru kolem slavné Loupežnické věže a také jsme udělali sérii sond až k prostoru u rotundy. Část základů Loupežnické věže jsme podle očekávání odkryli, co nás ale překvapilo, byly zachované části opevnění a celé vrstvy z eneolitu, pozdní doby kamenné z období kultury s nálevkovitými poháry, tedy doby asi tři a půl tisíce let před naším letopočtem. Z Loupežnické věže jsme zachytili jen část základového zdiva, z větší části je totiž skryta pod nynější rampou. Více se o ní dozvíme v případě dalších prací spojených například se zvažovaným předlážděním.
Čím pokračuje výzkum nyní?
Zkoumáme oblast kolem vstupní brány do hradu. Tu jsme již zachytili a nyní se prokopáváme vrstvami z doby jejího zániku, tedy od devatenáctého století dál. Zasahuje tam též destrukce zmiňovaného eneolitického opevnění a z již provedených sond víme, že další vrstvy obsahují materiál ze starší doby bronzové. Domníváme se, že bychom mohli odkrýt další opevňovací prvek z tohoto období.
To, že hradní ostrožna byla opevněna již v pravěku, je nové zjištění?
Z dřívějších nálezů víme, že ostrožna byla v prehistorickém období opakovaně osídlena. Až nyní zjišťujeme, že byla i opevněna. Určitě v eneolitu a zdá se, že i ve starší době bronzové.
Co přinesl výzkum v Brněnské ulici?
Pracujeme na staveništi technoparku, kde jsme našli pohřebiště z doby kultury popelnicových polí. Jde o období mladší až pozdní doby bronzové a velatické a podolské kultury. Datovat je můžeme zhruba do doby 1200 – 800 let před naším letopočtem. Vyzvedli jsme zatím sto dvacet hrobů. Jde o keramické urny obsahující spálené zbytky lidských kostí a poměrně mnoho bronzových nálezů. Nejčastější jsou různé bronzové jehlice, našli jsme i nožíky, náramky a jednu břitvu. A také pro tuto dobu poměrně vzácné skleněné korálky.
Co přinesl výzkum v Hodonicích?
Navazujeme tam na naše výzkumy z předchozích let. Jde o dlouho známou lokalitu zejména s osídlením ze starší doby bronzové, takzvané věteřovské kultury. Nacházíme zejména zásobní jámy s četnými keramickými nálezy. Při současném výzkumu jsme našli mimo jiné i zásobní jámu s pohřbem pěti dětí a jedné dospělé ženy. Na interpretaci tohoto nálezu je ještě brzy.
Jak dlouho ve Znojmě působíte? A specializujete se vy sám na nějaké historické období?
Na znojemské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče jsem přišel v roce 2009. Specializujeme se právě na záchranné výzkumy. Sám jsem svým zaměřením neolitik, zabývám se prvními zemědělci.
Máte nějaký archeologický sen?
Jsem rád za vše, co najdu, protože mě to vždy něčím udiví nebo zaujme. Přitahuje mě samotný proces objevování, proto se v zemi hrabe snad už každé dítě. Sám jsem tedy chtěl být popelářem, a tvrdím, že se mi to splnilo, protože osmdesát procent naší práce je to, že se probíráme odpadem lidských sídlišť. (úsměv)
Je nějaký nález, na který jste obzvláště hrdý?
Při zatím jediném badatelském výzkumu opevněné lokality u Kasáren jsme objevili teprve třetí sukničkovou venuši z naší oblasti. Někteří kolegové tvrdí, že to je poklička, já si stojím za tím, že mohla mít oba způsoby využití. Patří do kultury s moravskou malovanou keramikou z doby kolem 4500 let př. n. l.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
