Ve skutečnosti jich ale může být mnohem víc. „Určitá skupina lidí, kteří žijí na ulici, s úřady nemluví, mluvit nechce a ani se nezajímá o nabízenou pomoc," upozornil místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal.

Údaje, které má úřad k dispozici, vyplynuly z loňského sčítání lidí domů a bytů. „Komisaři ale nechodili pod mosty nebo po parcích," upozornil Drápal.

Sčítání se konalo především v azylových domech, domech na půli cesty, noclehárnách nebo nízkoprahových denních centrech, které bezdomovcům nabízejí pomoc. Zřizuje je například Armáda spásy nebo Diecézní charita.

Jednalo se o první podobně rozsáhlé sčítání. Některá města na Vysočině se sice již v minulosti pokoušela pomocí vlastních výzkumů získat aspoň základní informace, kolik lidí bez domova se v jejich ulicích pohybuje. Nikdy ale nezískala takto ucelené a jednotné informace.

Zatímco podle výsledků sčítání je v Jihomoravském kraji přes jedenáct set bezdomovců, na Vysočině je jich asi třikrát méně. „Je to způsobeno větší anonymitou měst. V tomto spíše venkovském kraji vedou lidé tradičnější způsob života, kde fungují rodinné sítě a vícegenerační soužití a vztahy jsou intenzivnější a provázanější. V rodinách tohoto typu si jejich členové víc navzájem pomáhají, takže bezdomovců je v kraji tím pádem méně," vysvětlil důvod sociolog Daniel Hanzl.

Dodal, že oproti tomu ve větších městech například na jižní Moravě jsou podobné rodinné vazby menší. „Je zde větší odosobnění, a proto je bezdomovec často odkázaný na pomoc státu. Navíc ne vždy má k tomu potřebné doklady," upozornil Hanzl.

Ze statistik vyplývá, že většina bezdomovců jsou muži. Na jižní Moravě je z celkového počtu lidí bez domova jen necelá čtvrtina žen, na Vysočině je jejich procento ještě menší.

CELÉ TÉMA O BEZDOMOVCÍCH VČETNĚ ROZHOVORU S ŘEDITELEM BRNĚNSKÉ POBOČKY ARMÁDY SPÁSY ČTĚTE V ZÍTŘEJŠÍM (STŘEDEČNÍM) VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST