Myslí si, že příčinou je velké množství plodů, které sklidil ze stromů před rokem. Ty proto mají tendenci množství broskví na větvích samovolně snižovat. Podle žádovického pěstitele je úroda závislá taktéž na stáří stromů. „V Česku jsou sady většinou přestárlé, majitelé je obvykle postupně neobnovují ani nevysazují nové," upozornil Maňák.

Nízký počet nově vysazených broskvoní znemožňuje zjistit příčiny špatné úrody podle věku stromů. „Mladší trpí suchem mnohem víc, protože nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém," shrnula pěstitelka Jana Pinterová z Nechvalína.

Manželům Gajduškovým nepomohlo k lepší sklizni ani pravidelné protrhávání, jímž se v předchozí sezoně snažili šetřit stromy a současně také zvýšit odbyt. Díky snížení množství plodů jsou totiž broskve větší a lépe se prodávají. „O malé nikdo nestojí," podotkl Jakub Gajduška, který upozornil, že jejich sadům letos ublížily květnové mrazíky. „Dvakrát přemrzly. V některých lokalitách je situace ještě horší, padaly tam kroupy," povzdechl si Gajduška.

Rostoucí náklady

Podle Josefa Koska, který se zabývá rozvozem ovoce a zeleniny, letos na jižní Moravě sadaři prodávají broskve v průměru za dvacet korun za kilogram, což je částka srovnatelná s loňskou. Pěstitelé se přitom shodují na tom, že se prodejní cena ovoce za posledních deset let výrazně nezměnila. Vzhledem k tomu, že se všechno ostatní zboží zdražuje, se náklady od doby, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie, téměř zdesetinásobily. „Broskvoňové sady jsem si pořídil před dvaceti lety. Po revoluci měly poměrně velkou hodnotu, dnes už ale prodejní cena pomalu ani nepokryje náklady," okomentoval situaci Maňák. Čeští pěstitelé zatím nesklízejí dostatečné množství broskví. V regálech supermarketů proto kupující v současnosti najdou především plody z jihoevropských zemí. „Jakmile budou k dispozici české broskve v odpovídající kvalitě a ceně, samozřejmě je nabídneme našim zákazníkům," sdělila mluvčí prodejen Lidl Jitka Vrbová.

Jihomoravští pěstitelé mají s odbytem dlouhodobé problémy. „Obchody i velkoobchody vykupují ovoce hlavně z dovozu. Na nás zbývá jen přímý prodej stálým klientům nebo zprostředkování trhovcům," posteskl si Maňák.

Za jeden kilogram broskví ze Španělska nebo Itálie zaplatí zákazníci v prodejnách COOP nebo Billa přibližně čtyřicet korun. Podle Lucie Borovičkové, manažerky společnosti Billa, byla loni v tomto období cena téměř o čtyřicet procent vyšší. Tento trend přitom neplatí jen u broskví, ale u peckovin všeobecně. Milovníky ovoce mnohdy nepřesvědčí k nákupu v supermarketu ani letošní o poznání nižší cena. „Raději si koupím české broskve někde na trhu, než abych utrácela za ovoce z dovozu, ve kterém místo oblíbené chuti cítím spíše chuť četných postřiků," sdělila Martina Váňová.

Podobná situace se opakuje u meruněk, kde je také poměrně velký propad.

BARBORA ORLICKÁ