Podobné je to na Břeclavsku. „Jsem přesazený houbař. Pocházím z Moravských Budějovic, kde to s houbami bylo úplně jinak. Tady nerostou a tak jezdím na Slovensko,“ svěřil se Milan Kocmánek z Lanžhota.

Jejich kolega, amatérský mykolog a houbař Václav Koplík z Ratíškovic na Hodonínsku najezdí za hřiby až stovky kilometrů. „O víkendu jsem byl na Pelhřimovsku, což je od nás 170 kilometrů. Za co jiného už bych peníze ztrácel, když u nás nerostou“ smál se s nadhledem Koplík.

Z Vysočiny si přivezl pěkné úlovky. „Našel jsem hříbky smrkové, babky, kuřátka, kozáky, ale i vzácnější houby, jako třeba ryzce křídlatovýtrusého či pavučince anýzového. Lidé se na ně mohou podívat na webu našeho mykologického kroužku,“ poradil Koplík.

JEN MÁJOVKY A SMRŽE

Podle mykologa Radomíra Němce je letošní houbařská sezona na jihu Moravy velmi špatná. „I když v zimě sníh byl a na přelomu dubna a května se místy daly najít májovky a smrže, následující suché počasí zničilo houbařům veškeré naděje. Voda je klíčový faktor ovlivňující existenci hub a když neprší, nerostou. Ale že se nevyskytují vůbec, taky není pravda. Právě teď se dají najít třeba pýchavky, dokonce i obrovská,“ naznačil Němec.

Přestože v posledních dvou letech si houbaři z jihomoravských lesů mnoho hub domů nedonesli, situace není podle odborníka zcela bezvýchodná. „Roční úhrny srážek se například na Znojemsku pohybují mezi pěti sty a 620 milimetry, což je srovnatelné třeba s řeckým ostrovem Kréta. Kromě jejich celkového množství je ale důležité, ve kterém období roku spadnou. A v tom je Znojemsko specifické,“ přiblížil Němec.

Rozložení srážek je nerovnoměrné, a houby tak nerostou každý rok stejně. „Paradoxně je Znojemsko jedno z mykologicky nejpestřejších území v České republice. Roste tu přes třináct set druhů velkých hub,“ konstatoval mykolog.

Mykolog Němec: v září snad ještě houby porostou. Třeba bedly a pýchavky

Botanik a mykolog Radomír Němec hodnotí letošní neúrodu hub na jihu Moravy. Vše tak černě nevidí, i když skvělé roky 2009 a 2010 se zatím neopakovaly.

Knihu Houbařský rok na Znojemsku si prohlíží jeden ze spoluautorů, znojemský botanik Radomír Němec.Zdroj: DENÍK/Vojtěch Smola
Jak je to vlastně s houbami?
Houby na to správné počasí čekají stejně jako houbaři. Ve srážkově vydatných letech 2009 a 2010, kdy spadlo 120 i 140 procent srážek oproti průměru, se v regionu vyskytlo přes 1300 druhů velkých hub.

Kam tedy houbaři z Moravy za houbami jezdí?
Vyrážejí do okolních regionů položených více na západ a sever, kde se v koších tradičně objevují zejména hřibovité houby v čele s hřiby smrkovými a takzvané suchohřiby. Právě teď mi přinesli do houbařské poradny houby manželé Brančovi. Přivezli je z Jindřichohradecka. V košíku měli kromě suchohřibů, holubinky i výtečné muchomůrky růžovky.

A co Rakousko? To neláká?
V částech přiléhajících ke Znojemsku se na houby chodí a sbírají se podobné druhy jako u nás. Ale je to různé podle rodin a oblastí a není to tak běžné. Jiná situace je v Německu. Tam se na houby téměř nechodí. V Rakousku je třeba dávat pozor na soukromé lesy, kde sběr může být omezen a na legislativní ochranu hub.

Jaký je výhled do dalších dní?
Září a začátek října obvykle přinese ranní rosu a ta dodává potřebnou vláhu na otevřených travnatých plochách a ve starých sadech. Tam pak rostou oblíbené bedly vysoké, pýchavky obrovské nebo dlabané. Zda se ještě objeví, uvidíme na tradiční výstavě živých hub v Jihomoravském muzeu ve Znojmě na konci října. Nechme se překvapit, zda si ještě letos alespoň trošku zahoubaříme.