„Brňané si to neuvědomují, ale zásadně změní město. Teď je řeka schovaná, změní se na lineární park. Lidé pak mohou na procházku, na kolech, kolečkových bruslích několik kilometrů podél řeky,“ vysvětluje Sedláček.

Když srovnáte Brno před pěti lety a teď, v čem vidíte největší rozdíly?
Začalo se rozvíjet. Ne že by se nerozvíjelo předtím, protože třeba veřejná prostranství fungovala v Brně už dřív, ale posouváme se dál. Máme nové Dominikánské náměstí, teď se dokončuje úprava České a Veselé ulice, v příštím roce se bude rekonstruovat Mendlovo náměstí. Proces, který začal před deseti patnácti lety, pokračuje dál, město je mnohem příjemnější. Pro Brňana je dobrý veřejný prostor důležitější než krásné domy. To je první věc.

Je podle vás Brno lepším místem pro životem po pěti letech?
Určitě. Souvisí to se zmíněným rozvojem. Začínají se stavět projekty, které se dřív stavět nemohly. Výsledek se projeví za čas, ale věřím, že postupně bude v Brně více bytů a zlepší se i doprava.

A pokud vezmeme další?
Zrychlil se rozvoj města, což se projevuje v několika věcech. Rozvíjí se brownfieldy, které byly na dlouhou dobu zamknuté. Příkladem může být Nová Zbrojovka. S veřejným prostorem souvisí také řeky Svratka a Svitava. Konečně se ze zabetonovaných kanálů stanou opět řeky, jaké mají v jiných městech. Ještě to není tolik vidět, ale například na Svratce se začnou na podzim stavět první dvě etapy přírodě blízkých protipovodňových opatření. To bude mít obrovský dopad na město. Konečně jsme se posunuli u hlavního nádraží. Město se téměř po sto letech rozhodlo, kde ho bude mít a postupuje dál.

Kdo je Michal Sedláček

* Narodil se v roce 1963 v Brně.

* Vystudoval Fakultu architektury na Vysokém učení technickém v Brně a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze.

* Po studiích odešel do zahraničí, působil v New Yorku, Moskvě a Los Angeles. Na jaře 2016 zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele Kanceláře architekta města Brna.

* Ve volném čase ho baví lední hokej a zajímá se o pokroky v medicíně a budoucnost dopravy.

S jakými cíli jste do funkce nastupoval a nakolik se vám podařily plnit?
Tehdy to bylo hodně jiné. Při výběrovém řízení bylo jednou z otázek, jak má kancelář vypadat a jaké jsou její úkoly. Původně to měla být koncepční, odborná a poradní kancelář. Měla tedy tři úkoly. Předpokládal jsem, že bude mít osmnáct až dvacet zaměstnanců, a tak jsme taky začali. Velká změna nastala, když jsme se stali i projekční kanceláří. Projektování měla kancelář sice ve zřizovací listině, ale moc se s tím nepočítalo.

Co za zlomem stálo?
V Brně deset let nebyla ani jedna změna územního plánu. Město proto soutěžilo velký balík změn, ale do výběrového řízení se třikrát nikdo nepřihlásil. Po třetí neúspěšně vypsané zakázce kancelář dostala zpracování změn úkolem a na nás tak vlastně spadla projekční činnost. Na stovkách změn jsme začali pracovat a pak přišel i vlastní územní plán.

Jeho přípravu jste nakonec dostali na starosti.
Původně jsme si mysleli, že se připraví úplně nový územní plán. Ale když jsme sestavili harmonogram, zjistili jsme, že nový se nedá stihnout do konce roku 2022, jak ukládal stavební zákon. Na stole byla otázka, kdo dokončí už rozpracovaný plán. Rada města přišla s tím, že když už jsme sestavili tým na zpracování velkého balíku změn územního plánu, tak převezmeme i územní plán. To vedlo k tomu, že se projekční činnost podstatně rozšířila.

Věříte, že se nový plán stihne vydat do konce příštího roku, kdy vyprší platnost současného?
Ano. Nepochybuji o tom, děláme pro to všechno. Nemáme plán B, pořád držíme termín. Chceme, aby nový plán zastupitelé města schválili v červnu příštího roku. Nenecháváme to na poslední zastupitelstvo před volbami. Pořád jedeme rok 2022.

Městský architekt Michal Sedláček.Městský architekt Michal Sedláček.Zdroj: se souhlasem Kanceláře architekta města BrnaÚzemní plán je pro vás teď nejzásadnější věc, co bude vaše hlavní náplň po něm?
Budeme dělat dvě zásadní územní studie, pro modrozelenou infrastrukturu a pro sídelní zeleň Brna. Půjde o doplnění – zdetailnění územního plánu. Třetí důležitou územní studií bude výškové zónování. V novém územním plánu jsou výškové limity, územní studie je zpřesní.

Které další zásadní projekty máte před sebou?
Protipovodňová opatření. Zatím se začíná s etapami sedm a osm na Svratce. Pokračovat se bude dál na Svratce i Svitavě, je to rozsáhlý projekt s celkem osmadvaceti etapami. Dále nové hlavní nádraží a nová čtvrť Trnitá. Pak si jako další velký úkol chceme vzít Brněnskou přehradu. Podle mě je brněnské zlato, které nám ostatní města můžou závidět, ale potřebuje se rozvíjet koncepčně.

Jak pojmete její růst?
Už dlouho se rozvíjí živelně. Přehrada má tři části, oblasti. Komerční, kterou představují hotely, restaurace, rekreační, to jsou pláže, hřiště, chaty, a pak přírodní – lesní. Vymezili bychom, kde by měla končit komerční část, kde rekreační a kde začínat čistá příroda. Příkladem chaotického živelného rozvoje je okolí přístaviště. Chybí i odpovídající kanalizace a komunikace. Současný stav přehrady neodpovídá jejímu významu a potenciálu.

Nové nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects. Jak by podle vás mělo vypadat?
Především má být funkční. Vždy jsme říkali, že chceme funkční nádraží, že nechceme soutěž, která přinese ikonickou stavbu, kterou nebudeme moct postavit. Chceme nádraží, které bude co nejpříjemnější pro cestující. Novou vstupní bránou do Brna, kde se bude člověk dobře cítit, kde při výstupu z vlaku na něj nebude pršet a nebude ve tmě, kde budou přestupní vazby mezi tramvají, autobusem, taxíkem, kolem a pěšími co nejkratší. Aby to bylo jedno z nejmodernějších a nejlepších nádraží v Evropě. Když vejdete do vstupní haly, budete vědět, že jste na hlavním nádraží. Když vystoupíte na Bulvár, otevře se vám pohled na Petrov. Prostě věci, které nám na starém nádraží chybí.

S novým nádražím zásadně souvisí rozvoj okolní nové čtvrti Nová Trnitá, že?
Ano, přesně tak. Když se začne pracovat na nádraží, stane se katalyzátorem rozvoje celé čtvrti. Rozvíjí se sice už teď, ale nádraží bude kotva, která ukotví celou čtvrť.

Jaké máte ambice a další cíle do dalších let?
Nádraží u řeky, nová čtvrť Trnitá, územní plán, protipovodňová opatření, zeleň ve městě, modrozelená infrastruktura. Chceme v nich pokračovat a dotáhnout je.

Hodně důležitá budou protipovodňová opatření.
Přesně tak. Brňané si to neuvědomují, ale zásadně změní město. Teď je řeka schovaná, změní se na lineární park. Lidé pak mohou na procházku, na kolech, kolečkových bruslích několik kilometrů podél řeky. Zatímco teď mají parky, ve kterých mohou chodit dokola, když to hodně zjednoduším. Nejen na Svratce, ale i na Svitavě vzniknou lineární parky, nabídnou úplně jiný zážitek.

V čem vidíte největší rozdíl mezi prací pro Brno coby městský architekt a jako dřívější dlouholetý architekt se zkušenostmi ze zahraničí?
To je úplně jako den a noc. Vždy jsem byl praktikující architekt, nikdy jsem nepracoval ve státní nebo městské správě. Dokonce jsem měl minimum projektů pro stát či město. Ale na druhou stranu jsem pracoval na velkých projektech, což mě připravilo na velké projekty v Brně jako územní plán, nová čtvrť, nádraží, brownfieldy. Současná práce je úplně něco jiného. Byl jsem na ni zvědavý, a musím říct, že mě baví. Když se mě lidé ze soukromé praxe ptali, proč chci dělat městského architekta, věděl jsem, že jsem připravený v profesním životě udělat ten krok a zúročit všechny své zkušenosti. Jsem velice rád, že jsem tento přestup udělal.

Kolik let ještě plánujete vydržet ve funkci?
Určitě dalších pět let. Vím, že velké projekty jako nové nádraží, nová čtvrť Trnitá a protipovodňová opatření nebudou hotové. Chtěl bych, aby už byly rozjeté, rozestavěné. Aby situace byla taková, že město bude těhotné a že budeme vědět, že se dítě narodí.