Stavy prasat chovatelé snižují dlouhodobě. Na prodeji vepřového totiž prodělávají. Nízké výkupní ceny vyvolalo především ruské embargo na jeho dovoz. Kvůli tomu musí skončit například letovická společnost Ledeko z Blanenska. „Ačkoli chov prasat měl u nás od osmdesátých let velkou tradici, rozhodli jsme se, že skončíme. Už pro nás není únosné chov udržovat," řekl Kamil Vystavěl z Ledeka.

Upozornil, že Češi patří v Evropě mezi největší jedlíky vepřového, jenže až šedesát procent tohoto masa pochází z dovozu. „To je skandální, když si ho dokážeme vyrobit sami. Je to chyba státu a je potřeba změnit celkový pohled na produkci masa v naší republice," myslí si.

Domácí kvalita

Šéf krajské agrární komory Václav Hlaváček s ním souhlasí. „Musí se změnit chování spotřebitelů. V jiných zemích lidé nakupují kvalitní domácí výrobky místo dovozových. Pro srovnání, devadesát procent masa, co jedí Rakušané, pochází z Rakouska," porovnal Hlaváček.

Vláda se ztráty snaží nahrazovat dotacemi. „Mimořádnou podporu šest set milionů pro chovatele prasnic a dojnic jsme spustili jako kompenzaci nízkých výkupních cen mléka a vepřového," oznámila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Sazby jsou 1 676 korun na prasnici a 1 172 korun na dojnici. Fond je letos rozdělí 2400 žadatelům.

Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Zatímco v roce 2014 prodávali chovatelé kilogram vepřového v průměru za 43,20 koruny, loni to bylo jen 37,90. Příjmy tedy klesly o čtrnáct procent a náklady zůstaly beze změny. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala mohou dotace chovy zachránit. „Bez nich by šlo o likvidaci chovů," upozornil Stibal.

Kvůli ztrátovosti se mnohdy chovatelé zaměřují na jiná užitková zvířata. Ani v tomto případě ale nelze podnikat bez dotací od státu. Piotr Krzysztof Sowa chystá letos v Drysicích na Vyškovsku rozšířit chov kuřat. Využívá k tomu dřív opuštěné původní prostory pro dobytek.

Do letošního června hodlá počet navýšit ze současných čtyřiadvaceti tisíc na čtyřicet tisíc kuřat. „S chovem vůbec nelze podnikat bez dotací. Pokud se budeme chtít dostat na sto tisíc kusů, musíme rozšířit objekt, a to bez dotací nepůjde. I tak je chov drůbeže stále nejrychlejší způsob, jak můžu vydělat," poznamenal Sowa.

Prodělečnost chovu prasat je podle odborníků dlouhodobý problém a vyrovnávání ztráty například z rostlinné výroby není také možné. „I ta je totiž ve ztrátě a je závislá na dotacích. Nevyděláváme a dotacemi se zajišťuje, aby lidé měli levné potraviny. To není dobře. Řešením by měla být výchova zákazníků k tomu, aby kupovali v obchodech domácí potraviny," je přesvědčený Pavel Herman z Agrodružstva Petrovice na Znojemsku.