„S nadsázkou můžu říct, že mi pandemie přinesla běhání. Pracovala jsem z domu, kde byly kvůli zavřeným školám i naše tři děti. Byl to velký nápor na psychiku. Potřebovala jsem na chvíli vypadnout. Přemýšlela jsem, co bych mohla dělat. Stačilo koupit boty a začala jsem zkoušet běhat,“ řekla Deníku žena.

U běhání už zůstala. Chodí několikrát týdně a zvládne pět šest kilometrů. Doma to pak prokládá cvičením jógy podle internetového kanálu. Vedle lepší kondice si pochvaluje i uvolnění od stresu. Podobně se do běhání před časem pustil i zanedlouho čtyřicetiletý Martin Fořtík z Blanska, který dlouhá léta hrál basketbal. „Kvůli koronaviru se zavřely tělocvičny a basket se hrát nedal. Já navíc měl velké problémy s kyčlí. Přemýšlel jsem, co budu dělat dál. Kdybych se přestal hýbat, tak se za chvíli neunesu. Na apríla jsem z recese vyběhl a nakonec mě to chytlo tak, že jsem vydržel doteď,“ uvedl muž.

Díky běhu zhubl deset kilo a nyní zvládne i desetikilometrové trasy. „Začínal jsem nejdřív pár set metrů běhu a pak chůze. Postupně jsem se zlepšoval. Naučil se dýchat a držet správně tělo. Měl jsem samozřejmě krizi a chtěl to zabalit. Ale překonal jsem to a jsem rád. Nejenže jsem zhubl, ale krásně si vyčistím hlavu. Nápor na psychiku je teď kvůli situaci s koronavirem velký. Samé negativní zprávy a obavy. Někteří lidé se pak snadno mohou dostat do depresí. A pravidelný pohyb je podle mě jedna z cest, jak tomu nepropadnout,“ dodal Fořtík.

Kromě běhání se řada lidí v regionu pustila při pandemii koronaviru také do otužování. Na břehu vodní nádrže Lužák u Hodonína je potkává například sedmdesátiletý Antonín Krejčiřík. Ten se v ledové vodě otužuje pravidelně každý den. „Sice to už trošku studí, ale lidí se sem chodí otužovat v poslední době víc, zvláště z Hodonína. Zaplavou si a odchází spokojení domů," řekl vitální důchodce.

I přes zavřená sportoviště i další omezení je podle odborníků pohyb v současné situaci zcela zásadní. „Pokud chce člověk posílit imunitu, je nezbytně nutné se každý den věnoval alespoň třicet minut fyzické aktivitě na čerstvém vzduchu. Snažit se nestresovat a mít dostatek spánku," poznamenala Kamila Krejčiříková z Vyškova, která pracuje v Brně jako poradkyně pro zdravý životní styl.

Podle psycholožky Ivy Málkové ze společnosti STOB, která pomáhá lidem hubnout, jsou nyní lidé kvůli epidemii koronaviru stresu vystavení častěji než obvykle. „Dlouhodobý stres je daleko nebezpečnější než stres akutní. Mimo jiné působí nepříznivě i na imunitu. Pokud se lidem nedaří dlouhodobě zeslabit sílu negativních myšlenek, není slabost se obrátit na psychologa,“ uvedla Málková.

Dodala, že lidé se mají snažit pravidelně věnovat činnostem, které vedou k celkovému uvolnění, pozitivnímu vyladění a životní pohodě. Například procházkám v přírodě. I za nepříznivého počasí. Celodenní pobyt doma může být pro mnohé zátěžovou zkouškou i co se týká obezity. „Jídlo totiž máme stále po ruce. Zejména emoční jedlíci pak zmírňují jídlem na chvíli stres nebo zajídají nudu. Navíc po jídle, které ani tak úplně jíst nechtěli, se dostaví chmury, že zase selhali. Naskočí jim myšlenky, že nemá cenu už se ten den kontrolovat, přejedí se a nechce se jim pak už ani hýbat,“ dodala Málková.