S přírodou se nemůžeme přetlačovat. Přírodu musíme pochopit. Tímto motem představují Lesy České republiky, které spravují cennou lokalitu lužních lesů na soutoku řek Moravy a Dyje, nový program s názvem Soutok všem. Záměrem je otevřít dialog s veřejností, odborníky i laiky o oblasti nazývané Moravskou Amazonií. Podle zástupců iniciativy Zachraňme Soutok však jde jen o gesta, s nimiž navíc státní podnik přišel pozdě.

Lesníci tvrdí, že zájmy všech stran vnímají. „Nynější lužní lesy na Soutoku jsou výsledkem více než třistaletého lesnického hospodaření. V něm pokračujeme, s respektem k přírodě a v souladu se zákony. Zároveň chápeme potřebu lidí našemu hospodaření rozumět. Proto o něm mluvíme, chceme diskutovat, vysvětlovat i naslouchat. O Soutoku je třeba mluvit – veřejně, otevřeně a společně. Vyjasnit si se všemi relevantními subjekty, lesními hospodáři, ekology i občany, co je nutné a možné,“ uvedl generální ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček.

Zdroj: Lesy České repibliky

V plánu jsou kulaté diskuzní stoly, webové stránky s možností debatního fóra a dialog, který chtějí lesníci rozvést také na sociálních sítích. „Nyní jsme avizovali naše plány, vše připravujeme. Termíny zatím nemáme, vše se včas dozvíte,“ odpověděla na dotaz Deníku Rovnost mluvčí podniku Eva Jouklová.

Dohoda je nejistá

Lesní inženýr, biolog a člen iniciativy Zachraňme Soutok Filip Šálek nabízí, že se diskuze rád zúčastní. „Pojďme diskutovat, jsem pro. Domnívám se však, že s tímto měli lesníci přijít dávno a ne až nyní, když je na ně vyvíjený tlak ze všech stran. Petice, vědci, státní ochrana přírody. Odborníci z akademické sféry dlouhodobě upozorňují, že stávající hospodaření na Soutoku není v pořádku a lesníci s tím dosud nic neudělali. Tváří se, že pomáhají přírodě. Sám jsem lesník, vidím do toho. Nezvládli to a teď se honosí akcemi pro veřejnost?“ zareagoval předseda spolku Lužánek.

Předseda spolku Soutok Lanžhot Antonín Hostina je naopak přesvědčený, že diskuze smysl má a může vést ke kompromisu mezi ekology, ochránci přírody a lesníky. „Zastávám názor, že vyhlášení maloplošných chráněných území na Soutoku nemá smysl. Osobně jsem za smluvní ochranu, kdy se k ochraně oblasti mohou vyjádřit jak občané, tak i samospráva či odborníci z řad lesníků i ekologů. Prvotním zájmem by měla zůstat ochrana oblasti a její zachování pro další generace,“ řekl Hostina.

Diskuzi vítá i bioložka a iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok Aněžka Bartošová z Lanžhota. „Určitě jde o dobrou věc, nicméně měla se objevit už před desítkami let. Velká škoda je, že záběry na videu, které Lesy České republiky spolu s programem prezentují, jsou jen z mizivého procenta ze Soutoku. Místa, která na videu vidíme, ze Soutoku nepocházejí. Jsou tam smrčiny, břízy, háje. Připadá mi, že větší část je filmovaná z rakouské strany. Není to objektivní, což mě mrzí,“ upozornila Bartošová.

Že by mohlo dojít mezi znesvářenými stranami k dohodě, si však nemyslí. „Každý z nás má na ochranu tohoto území jiný úhel pohledu. Moravskou Amazonii vědci považují za oblast s největším druhovým bohatstvím ve střední Evropě. My tvrdíme, že hospodařit a těžit v lese ano, ale tak, aby se zachoval. Lesy na soutoku přece nejsou klasickými hospodářskými, mají zcela jiné zvláštní určení,“ sdělila bioložka.

Přírodě pomáhat musíme

Hospodaření lesníků oproti tomu brání Hostina. „Já si les pamatuji od doby, co se zbořila železná opona. Lesníci v osmdesátých letech minulého století začali obnovovat důmyslné závlahové kanály, které drží hladinu vody a trvale zavlažují lesy. Je zde díky tomu plno nových tůní i mokřadů. Nelze zřídit bezzásahové a bezúdržbové zóny, nálety za dvacet let v takových oblastech vše živé udusí. Přírodě pomáhat musíme,“ oponoval předseda spolku Soutok Lanžhot.

Zástupci iniciativy Zachraňme Soutok zase upozorňují na to, jak se bývalé pastevní lesy mění ve vyfrézované paseky. „S nimi mizí i jejich unikátní přírodní rozmanitost. Nacházíme tu čím dál více rozhlehlých holin, a naopak čím dál méně velkých starých stromů, které by kolem sebe měly dostatečný prostor k dalšímu rozvoji,“ popsal Šálek.

Řešení je přitom podle nich dosažitelné v několika málo krocích. „Nejprve je třeba zastavit těžbu starých stromů, vzápětí dokončit neustále oddalované vyhlášení maloplošných chráněných území, a teprve pak v úzké spolupráci se státní ochranou přírody začít do lesů opět zasahovat,“ navrhl botanik Jakub Těšitel, který se na brněnské Masarykově univerzitě zabývá ekosytémovou ekologií. 

Soutok

- O to, jakým způsobem chránit oblast Soutoku, jež je největším komplexem lužních lesů v České republice, který se vyznačuje mohutnými starými duby, se odborníci přou roky. Uvažuje se o vzniku chráněné krajinné oblasti nebo menších maloplošných chráněných území

- Za záchranu takzvané Moravské Amazonie vznikla v srpnu také celostátní petice. Jen její elektronickou verzi dosud podepsalo na pět a půl tisíce lidí.

- V oblasti na soutoku řek Moravy a Dyje žije řada unikátních druhů rostlin a živočichů. Dutiny listnatých stromů obývají specifičtí brouci. Mezi chráněné druhy patří zlatohlávek skvostný, páchník hnědý a zdobenec proměnlivý či tesařík obrovský. Soliterní staré stromy na Soutoku obývá i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy mravenec lužní. V tamních tůních je zastoupeno 12 druhů obojživelníků z celkových 21, které se vyskytují v České republice, třeba kuňka obecná, skokan ostronosý. V nejvlhčích částech rostou vlhkomilné druhy bylin jako sněženka podsněžník, kosatec žlutý nebo vzácná bledule letní.